×Zdraví×

Antikoncepce - skvělý shot

20. května 2008 v 3:35 | Kejtyna
Originální reklama

Sex z trochu jiného pohledu

30. ledna 2008 v 11:42 | Kejtyna
Sex může zabít. (přeneseně =D) Víte čím lidské tělo prochází během sexu? Tlak v očích, zužují se tepny, stoupá teplota, srdce; krevní tlak letí nahoru, dýchání se zrychlí a je povrchní. Mozek vysílá výboje elektrických impulsů odněkud nikam a z každé žlázy pryští sekrety. A svaly tuhnou, jako by člověk zdvihal trojnásobek svojí váhy. A kdyby z toho bůh neudělal potěšení, tak by lidská rasa dávno vymřela. =)

Západní očista

23. ledna 2008 v 15:35 | Kejtyna
Ještě jste neslyšeli o indiánské potní chýši neboli sweatloge? Tak v tom případě ste teda sto let za vopicema....
Sweatlodge. To je doslova potní nora.
Sweatlodge, indiánská potní chýše, inipi, indiánská parní lázeň, indiánská sauna - to všechno jsou názvy pro očistný indiánský obřad, znamenající mnohem víc než obyčejná sauna.

Sweatlodge je indiánská stavba, sloužící k očistným obřadům. Samotný očistný obřad se poněkud podobá saunování, nebo spíše parní lázni. Na rozdíl od nich však neslouží především k očistě těla. Obřad ve sweatlodge slouží hlavně k očistění mysli či duše, což bylo v pojetí Indiánů zbavení se zlých duchů a přivolání dobrých bytostí. Všechny tyto tři procesy působí kladně na lidskou psychicku, ale posvátný obřad sweatlodge se používá kromě uvolnění také k léčení, duchovnímu ozdravování a vnitřnímu rozvoji.
Podle Indiánů slouží jako hlavní zdroj léčebné síly ve sweatlodge čtyři síly "Stvoření" přicházející ze čtyř světových stran a symbolizující emocionální, duchovní, fyzickou a duševní dynamiku zážitku ve sweatlodge. Čtyři energie, čtyři síly, čtyři živly, jsou podle Indiánů věčné a nekonečné a slouží k tomu, aby formovaly a ovlivňovaly vše ostatní.
Výběr místa pro sweatlodge náležel šamanovi, který hledal uzly, ve kterých se se křižují hlavní čtyři síly vesmíru. Tyto uzly se dají podle tradice poznat podle modré energie, která z takového místa vychází. Potní chýše má být umístěna poblíž jezera nebo vodního toku, aby po potní kůře mohla následovat koupel. Šaman se posadil na střed uzlu směrem k severu a modlil se k duchovním bytostem Přírody. Promluvil ke každé ze čtyř sil vesmíru a požádal ji, aby pro obřad zapůjčila svoji energii. Také obětoval listy tabáku, buďto kouřením posvátného amuletu, nebo rozdrolením listů a posypáním země.
Poté se vytýčilo místo na jámu pro žhavé kameny a vlastní půdorys chýše. Před vykopáním jámy se šaman omluvil za porušení povrchu Země (po ukončení obřadu se celé místo uvede do původního stavu!). Vykopaná hlína se uloži na východ od jámy a tvoří základ oltáře Otce Nebe - Velkého Ducha, jáma symbolizuje Matku Zemi. Do prostoru mezi oltářem a jámou se nevstupuje, aby se nenarušovalo spojení Nebe a Země.
Kostra potní chýše byla tradičně z dvanácti tenkých vrbových kmínků (obvykle dvanácti), silných asi jeden až dva palce. Jejich useknutí předcházela omluva vrbě s vysvětlením, na co bude sloužit. Větvičky odříznuté z kmínků se na místě opět zasadily s přáním, aby zakořenily a dobře rostly. Na obvodu potní chýše se pomocí pevného kolíku vyhloubí osm otvorů, do kteých se kmínky zasadí silnějšími konci a dobře utěsní. Horní konce se ohnou k sobě a svážou (vrbovou kůrou, nebo provazy z přírodního materiálu) tak, aby chýše měla výšku přibližně po prsa dospělého muže. Do boků kostry se pro zpevnění zapletou dvě až tři obruče ze zbývajících kmínků a poslední kmínek se ohne do podkovy a vytvoří se z něj vchod do chýše na východní straně. Kostra chýše se pokryje kůžemi (plachtou, celtami)
Deset stop od vchodu směrem k východu se udělala jedna značka, odtud sedm stop směrem k jihu druhá značka a ve středu mezi těmito značkami se vytýčil kruh pro posvátné ohniště. Opět se Zemi obětoval tabák a vykopala se jáma asi jednu stopu hluboká. Vykopaná hlína se použila na ochranný kruh.
Výběr kamenů byl opět spojen s rituálem, při kterém se kamenům vysvětlí účel obřadu a je k nim vznesena prosba, jestli se chtějí posvátného obřadu zúčastnit. (Pozor, vyhněte se pískovci, vybírejte pouze pevné a tvrdé kameny, které v ohni a při polévání nepukají. Nikdy se také nepoužívají kameny, které už byly použity pro jiný obřad!) Vybrané kameny velikosti pěsti až dětské hlavy se shromáždí kolem ohniště.
Výběr dřeva pro oheň by opět měl odpovídat účelu, pro který se celý obřad koná. Rituální vybudování ohniště, očistu prostoru šalvějí i zapálení ohně řídil šaman. Kameny v ohni byly přibližně dvě hodiny a poté se přenesly do jámy v potní chýši. Potní chýše se předem vykouřila šalvějí, nebo cedrovým dřevem a připravila se v ní nádoba s vodou a bylinkovým odvarem.
Účastníci se obvykle měli den před obřadem očišťovat a zdržet alkoholu, drog, sexu. Totéž platilo v den obřadu i den po něm. Doporučoval se také půst, obzvlášť při obřadech vykonávaných v období slunovratu a rovnodennosti.
Před vlastním obřadem všichni účastníci odloží šaty i všechny osobní předměty, včetně šperků. Jako první vešel do stanu šaman s posvátnou dýmkou. Rozprostřel po zemi šalvěj a potom obešel stan po směru slunce a posadil se na východě čelem ke vchodu. Za ním vstupují i ostatní účastníci. Kameny rozpálené na ohništi vně stanu byly přeneseny dovnitř vidlicovou holí. První kámen byl věnován Velkému duchu, ostatní čtyři byly orientovány do čtyř světových stran. Poté byla chýše uzavřena a tradičně následovala modlitba účastníků za sebe, příbuzné, za odpuštění provinění. Potom začal šaman rozžhavené kameny polévat vodou a bylinkovým odvarem. Bylinkový odvar mají také účastníci na pití pro očistu a k doplnění tekutin.
Trvání obřadu bylo od čtvrt hodiny až po celonoční. Někdy se třeba přerušil a po koupeli všech účastníků opět pokračoval. Podle vlastního uvážení mohl každý opustit chýši, nikdy se nejednalo o soutěžení, kdo víc vydrží.
Po opuštění sweatlodge následovala koupel a po ní se účastníci shromáždili kolem ohně k meditaci, aby nechali léčivé síly dokončit jejich práci. Všechny nemoci a problémy zůstaly v kruhu sweatlodge, kde byly neutralizovány a pohlceny.
(Zdroj : jitrnizeme.cz)

Je libo máslo?Opravdu?

6. ledna 2008 v 15:55 | Kejtyna
Tak jak začít...s "máslem" se potkáváme denně. Jenomže ono není máslo jako máslo, že jo... máslem bychom měli nazývat jenom tu hrudku, na které je namalovaná kravička (a to zrovna nemyslím Veselou krávu). A ten zbytek? Tak to jsou vážení tzv. margaríny. Myslíte si, že jsou opravdu tak zdravé, jak o nich žvaní lidi v reklamách? Tak to jste prosím úúúplně vedle...
Pokroky organické chemie v polovině 19.století osnovaly fantazii městské populace. V roce 1856 byl vynalezen "Liebigův masný extrakt", nyní znám jako bujonové kostky.Mnozí měli za to, že nastává když ne celosvětová, tak alespoň panevpropská éra hojnosti potravin - hojnosti, která nepochází z polí a farem, nýbrž z chemických laboratoří a závodů. Ohromná množství jedlých tuků - rostlinných, rybích či jiných - se zdála být nejperspektivnější pro "vytváření" nových, dosud nevídaných potravin. Jedním z takových produktů se stal pevný tuk. Byl vyroben v roce 1869 tak, že se tekutý rostlinný olej, zahřátý na vysokou teplotu napustil vodíkem. Tuk byl tak pevný, že se hodil k výrobě svíček i mýdla.
Proces sycení molekulových řetězců atomy vodíku byl nazván hydrogenací (ztužováním) a látku, která tím vznikla nazvali stearin (z řeckého stear - pevný tuk, sádlo). Pak si vyhrnuli rukávy a pokračovali v experimentech s tuky. Přesto teprve v roce 1902 Američan Norman dokázal vytvořit podmínky, při nichž hydrogenace nebyla úplně ukončena, následkem čehož byla tuková masa podobná pastě. Na první pohled se nic nezměnilo, kromě hustoty a vůně, které byly jiné, přesto však neméně odporné než u pevných tuků. Nebylo vše tak jednoduché, jak se zdálo: při hydrogenaci se totiž tříští a přetáčejí molekuly mastných kyselin a v důsledku toho vznikají znetvořené molekuly - trans-izomery mastných kyselin, zkrátka transfigurované tuky (trans fats, trans fatty acids).
Výsledný syntetický tuk "napumpovali" barvivy, konzervanty, antioxydanty, emulgátory a veřejně prohlásili, že byl vyroben nový druh potraviny, jakási analogie mléčného másla - margarín (franc. margarine).
Začátkem 20.století se výroba margarínu příliš nerozšiřovala: náklady na výrobu surogátu (latinsky surrogatus - náhradní) se ukázaly být vysoké a zdálo se, že přesvědčit spotřebitele vůbec o poživatelnosti, natož pak o neškodnosti bude nemožné. Nebyl totiž ještě vynalezen hlavní argument pro jeho "dietnost" - cholesterol, na vrub jehož působení se pak připíšou všechny hříchy a nemoci. Přesněji, nikoli sám cholesterol, jenž byl znám již v 18. století, ale strašidlo cholesterolové teorie vzniku aterosklerózy.
Osud margarínu velmi rychle změnila první světová válka, kdy se kvůli extrémnímu nedostatku potravin začalo s masovou výrobou náhražkového másla v Německu, kde byl dobře rozvinutý chemický průmysl. Margarín se vetřel mezi druhy přirozených potravinových výrobků. Lidé si na něj zvykli, stal se již tradičním. Po válce výrobci s výrobou neskončili díky nejnovějším technologiím se náklady na výrobu margarínu snížily na drobné. Byl objeven nový způsob dobývání zisků, prakticky ze vzduchu.
V roce 1930 se k margarinové civilizaci připojili Sovětský svaz a v Moskvě byl pomocí tehdejšího spřáteleného Německa postaven Moskevský margarínový závod. V březnu roku 1998 byl Moskevský margarínový závod, a.s., úspěšně prodán anglo-americké společnosti Unilever. V SSSR se o trans-tucích prostě mlčelo. Totální nedostatek potravin zapříčinil, že se margarín, vyráběný téměř jen z vedlejších přísad, stal nepostradatelným. Názor státních "specialistů na oblast výživy" se v zemi Sovětů - podobně jako dnes! - omezoval na to, že nebezpečí trans-tuků je údajně výmyslem prodejných buržoasních novinářů. (Zdroj: www.druidova.mysteria.cz)
BTW ani nechtějte vědět,co se přidává do majonéz...

BIOpotraviny - co to k sakru je?

28. září 2007 v 20:14 | Kejtyna
Tak před uherským rokem jsem doma narazila na letáčky propagující bio potraviny (boihovězí, kozí biomléko,ekologické zemědělství, biovepřové, biozelenina a biovejce ) ale až teď jsem se dokopala k článku... tak pozorně poslouchejte.
Biopotravina je produktem ekologického zemědělství. Pojem potravina je striktně vymezen v legislativě (ZÁKON č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích) . Biopotravina je produktem ekologické zemědělství ve smyslu výše uvedeného zákona - biopotraviny nesmí být vyrobeny (produkovány) za pomocí hnojiv minerálního původu, hormonů, pesticidů. Či geneticky změněných organismů. Biopotraviny nemohou obsahovat přídatné látky používané v potravinářství (É-čka a další stabilizátory, pojiva atd.).
O biověcech je všeobecně známo, že jsou zdravé, vznikaly za příhodných podmínek atd. Já to nepopírám, ale taky na to nemůžu kývnout. V jedné studii jsem četla že například biovejce jsou méně kvalitné.Takže je sice moc hezký, že si slepičky pobíhaj po louce, ale mít 5 z 10 vajec rozmašírovat a ve druhé najít kuřince (netuším jak)to za to nestojí. Krom toho člověk na vajíčku nepozná, jestli ta nosnice létala ktesi po ři*i nebo jestli seděla v kurníku. Co oko nevidí, to srdce nebolí.
Jo je to ode mě hnusné a povrchní a a kdoví co ještě, ale vlastně si to myslí každý.Ekologický zemědělství je fajn, můžeme alespoň jíst s dobrým pocitem, že ten vepřík šel na popravu vydrbaný a spokojený, al epřiznejme si, že jsme příliš pohodlní na to, abychom lítali v době Tesk a Hypernov po obchůdcích a sháněli BIO.
Aměto může bejt beztak jedno, páč my si to pěstujemna zahrádce =D Ale to maso....je to k zamyšlení:
Biošunka má jemně narůžovělou či spíše hnědou až šedou barvu, což je, navzdory našemu zvyku, přirozená barva vařeného a lehce zauzeného masa. Naopak růžová barva konvenční šunky je způsobena přidáním dusitanu sodného (E 250), který má nepříznivý vliv na lidské zdraví.
Letáčky si můžete stáhnout here

Nemoc zvaná počítač

17. září 2007 v 21:38 | Kejtyna
Milí závisláci a závislačky! Tentokráte se zaměřím na nebezpečnější oblast, a nemyslím tím závislost =D Můžete to dostat z klávesnice a přinejlepším dopadnete operací.
Zánět vlastní šlachy, tendinitida, vyvolává podobné symptomy jako tendosynovitida. V pokročilé formě mohou zanícené šlachy téměř zcela znemožnit pohyb postižených prstů, rukou nebo paží - často to může postihnout jednotlivé prsty a zejména palec.
Nevhodně umístěná klávesnice způsobuje trvalé napětí v zápěstích, což může vést k výraznému tlaku na mediánový nerv v oblasti karpálního tunelu v zápěstí. Výsledkem tohoto tlaku na mediánový nerv může být syndrom karpálního tunelu, projevující se bolestí, slabostí či necitlivostí v ruce a brněním v palci, ukazováku, prostředníku a vnitřní straně prsteníku. Důležitou prevencí je v tomto případě správné umístění klávesnice na stole, které předchází práci s trvale ohnutým zápěstím. Syndrom karpálního tunelu se často projevuje v kombinaci s jinými postiženími nervu při průběhu od míchy přes horní končetinu. Jednotlivá postižení mají tendenci kumulovat svůj účinek. Svalová napětí a problémy působící na nerv v oblasti nad loktem a kolem ramene mohou být příčinou zhoršených projevů syndromu karpálního tunelu.
Problémy v kloubech vedou k zánětům, které mohou dále působit na nervy, které v okolí kloubů procházejí. Výsledkem může být bolest projevující se v jiné části končetiny - zejména to platí třeba pro problémy způsobené zánětlivými procesy v rameni.
Poslední z problémů vyvolávaným pohyby při práci s počítači, o kterém se explicitně zmíníme, je trvalé statické napětí svalů, které přímo nepůsobí pohyb (jedná se o stabilizaci jedné části těla, aby jiná mohla vykonávat pohyb - např. pro práci se šroubovákem je třeba zpevnit bez pohybu rameno a loket, podobně při práci s počítačem dochází ke statickému zpevnění zad a ramen). Toto statické napětí je kupodivu náročnější než aktivní práce svalů, proto často vede k RSI. Je důležité předcházet trvalému statickému napětí svalů častou změnou polohy těla, aktivním posezem při práci s počítačem a častými přestávkami v práci.
Australské studie ukázaly práh zhruba 10.000 úderů na klávesnici za hodinu jako intenzitu práce, za kterou již hrozí vážné nebezpečí vzniku RSI. Odbory v australském bankovnictví na základě toho dokonce organizovaly kampaň, jejímž ústředním heslem bylo "Go Safe - Go 10,000".
Zdroj.:ÚVT MU Zpravodaj

Novinka v české republice - syfilida.

8. září 2007 v 15:24 | Kejtyna
Jistě jste včera viděli reportáž na Primě. O tom, jak se syfilida začala dost rozšiřovat i v ČR, hlavně tedy v středočeském kraji. Je to bakteriální onemocnění, léčí se penicilinem a pokud se na něj brzo nepřijde, tak může skončit i smrtí. Příznaky syfilidy jsou dle stádia, v počátku to je pouze malý pupínek v oblasti genitálií, postubně to postihuje celý nervový a imunní systém.
Zajímavý je článek, který jsem objevila na netu: Tvrzení, že vůdce nacistického Německa Adolf Hitler trpěl syfilidou, oživila svou studií americká vědkyně. Rozvinuté stádium této pohlavní nemoci, které postihuje i nervový systém, podle ní mohlo částečně ovlivnit jeho chování.Dohady, že nacistický vůdce mohl být nakažen syfilidou, se objevily již dříve společně s množstvím vzájemně si odporujících a někdy i exotických teorií o jeho zdraví.
Přenáší se prakticky výhradně pohlavním stykem (klasickým, orálním i análním). Dále dochází k přenosu z matky na plod. Vzácně může dojít i k přenosu infekce kontaminovanými předměty (např. jídelní příbory, sklenice) či při těsném kontaktu s nakaženým. Teoreticky možný je i přenos krevní transfuzí (za normálních okolností ovšem nepřipadá v úvahu, neboť krev dárců je v tomto ohledu testována). Prevencí je věrnost partnerovi, používání kondomu (nelze považovat za absolutně spolehlivý způsob, při správném užití ovšem radikálně snižuje riziko přenosu na minimum), pečlivý výběr sexuálních partnerů, dodržování hygienických pravidel. Z epidemiologického hlediska je nejnebezpečnější (rozuměj obecně nejvyšší riziko nákazy) člověk ve stadiu sekundární syfilis.

Ovečky a teplý mlíko

23. srpna 2007 v 21:19 | Kejtyna
Tenhle článek mě napadl, když odbila 12. hodina a já se konečně rozhoupala k tomu, abych vstala z postele a došla si do ledničky pro mléko. Ležím na posteli, sleduju strop s tím, že to lidi ve filmech dělají a uvažuju nad tím, že si tam asi nechám napsat učivo ze zeměpisu, aby se mi líp usínalo...
Znáte to, když vás zítra čeká něco důležitýho, máte brzo vstávat nebo tak, strašně si na to myslíte a snažite se co nejdřív usnout? (doufám že to znáte, jinak bych si připadala,že trpím psychickou poruchou =D)
Já osobně doporučuju ovečkyy. Nemusíte si při tom představovat ovečky, prostě jen počítejte. Počítejte třeba do aleluja, dokud vás to natolik neznudí,že usnete....Nemůžu si pomoct, abych nezmínila milou scénu z Mr. Beana, kde také nemůže usnout...a tak pan Fazolka vytáhne plakát se stádem ovcí a začně počítat. Nejde mu to a tak vytáhne kalkulačku a hučí to do ní. A jakmile padne konečný výsledek, Bean je v tu chvíli tuhý =D
Na jedný stránce jsem našla "spánkovou hygienu". Trhlý slovo, ale má to něco do sebe...
* Odstraňte ze svého spánkového prostoru všechny rušivé podměty, jako hluk, průvan, zimu, horko nebo nadměrné světlo.
* Kupte si pohodlnou postel, zařiďte si ložnici příjemně a útulně. Měla by být spíše tmavá, dobře větraná a chladnější.
* Doporučuje se teplota 17-21 oC.
* Dodržujte pravidelný spánkový režim. Vstávejte i choďte spát pokud možno každý den ve stejnou hodinu, a to i tehdy, když se necítíte unavení nebo máte možnost dlouho si pospat. Vyhněte se pospávání během dne.
* Svoji postel používejte jen ke spánku a milování.
* Poslední jídlo jezte 2-3 hodiny předtím, než půjdete spát. Vyvarujte se těžkých pokrmů a zásadně se nepřejídejte.
* Před spaním nepožívejte kofein, alkohol, ostrá jídla a nekuřte. Nezapomeňte, že kofein působí ještě šest hodin po konzumaci.
* Uvolněte se relaxací, koupelí v horké vodě nebo poslechem hudby. Ideální pro zdravé lidi je velmi horká koupel asi na 20 minut dvě hodiny před spaním.
* Usnout napomáhají také energetické nápoje a teplé mléko. (Sama zastávám teorii, že na teplém mléku musí něco být v nás vsugerované již z dob kojenců, jelikož mateřské mléko bývá taky teplé, tak na tom mosí něco byt, ne?)
* Uklidněte se a nezaobírejte se zneklidňujícími věcmi před spaním. Nenuťte se usnout. Právě obava z neusnutí stojí často za vznikem a udržováním nespavosti.
* Pokud se vám nedaří déle než 20 minut usnout, vstaňte a jděte do jiné místnosti dělat nenáročnou, nejlépe monotónní práci. Až pocítíte ospalost, vraťte se do postele.
* Vaše biorytmy podpoří i pravidelná strava a tělesné cvičení. Tomu se ale vyhněte těsně před spaním, ideální dobou je ráno.
* Osvojte si nějakou relaxační techniku. Představte si příjemné prostředí, uklidňující scénu nebo třeba odčítejte postupně číslici 3 od 1000 (1000, 997…). Podle MUDr. Jána Praška, CSc.
Podle klasické medicíny je nespavost poruchou řádného spánku. Lidé trpící nespavostí velmi těžce usínají anebo nesetrvávají ve spánku. Příznaky zahrnují vyčerpanost během dne, podrážděnost a špatné zvládání situací. Většina dospělých prožívá různý rozsah nespavosti, která je většinou způsobena přílišnými obavami o současné nebo budoucí události. Nicméně nadměrná nespavost může být známkou skrytého problému, jako je apnea (krátkodobé zastavení dýchání), psychické nemoci (záchvaty úzkosti, deprese) nebo ústup drogové závislosti. Nespavost se může také vztahovat k životnímu prostředí (hluk, světlo) nebo k životnímu stylu (příliš kofeinu, málo cvičení, nepravidelná hodina usínání). Fyzické příčiny nespavosti by měly být vyšetřeny. Mnoha lidem by pomohlo zavedení pravidelných návyků při spaní, práci a cvičení. Prášky na spaní by měly být vyloučeny.
Tak jo, asi budu trochu divnáAle na druhou stranu, Napoleon spal v noci jen 4 hodiny a jakej to byl mozek...

Hrozí nám syndrom vyhoření?

13. srpna 2007 v 12:26 | Kejtyna
Zní to drsně, že jo?V časopise Vesmír jsem objevila článek o videohrách. Zajímavé. Mezi lidmi nadměrně se věnujícími počítačům byl zjištěn vysoký výskyt jiných duševních problémů, manželských konfliktů a syndrom vyhoření. Syndrom vyhoření neboli burn out. Takové tajemné slovo, až poetická fráze. Ale co to je?
Syndrom vyhoření (také syndrom vyhasnutí, vyhaslosti, vyprahlosti, angl. burnout) byl poprvé popsán v roce 1975 H. Freudenbergerem. Existují různé definice (např. ztráta profesionálního zájmu nebo osobního zaujetí u příslušníka pomáhajících profesí nebo vyhoření jako výsledek procesu, v němž lidé velice intenzívně zaujatí určitým úkolem nebo ideou ztrácejí své nadšení), které shodují v určitých bodech:
  • Jedná se o psychický stav, prožitek vyčerpání.
  • Vyskytuje se zvláště u profesí obsahujících práci s lidmi nebo alespoň kontakt s lidmi a závislost na jejich hodnocení.
  • Tvoří ho řada symptomů především v oblasti psychické, částečně i fyzické a sociální.
  • Klíčovou složkou syndromu je emoční vyčerpanost, kognitivní vyčerpání a "opotřebení" a často i celková únava.
  • Všechny hlavní složky syndromu vyhoření vycházejí z chronického stresu.
Syndrom vyhoření...na to už pár lidí umřelo, ne? Nedávno jsem četla něco někde o nějaké hvězdě...
  • únava a pokles výkonu
  • deprese a úzkosti
  • poruchy paměti a soustředění
  • poruchy spánku
  • tělesné potíže (trávicí trakt, dýchací soustava, sexualita, kardiovaskulární systém, …)
  • nespokojenost, dysforie, neschopnost uvolnit se
  • tendence k návyku na psychoaktivní látky (alkohol, tabák, …)
  • snížení sebedůvěry a poruchy v interpersonálních vztazích
Je to tedy stav, kdy se u jedince vyskytuje ztráta činorodosti a poslání, pocity zklamání, hořkosti při hodnocení minulosti. Jedinec ztrácí zájem o svou práci i o osobní rozvoj, spokojuje se s každodenním stereotypem, snaží se pouze přežít, "nemít problémy", je emočně "oploštělý", dochází k redukci tvořivosti, iniciativy a spontaneity, převažují negativní pocity od hostility po depresi, přidružují se i somatické potíže.
Vyhoření postihuje lidi z pomáhajících profesí, nejčastěji pak lékaře, zdravotní sestry, učitele, sociální pracovníky,manažery, policisty atp.

BTW odpusťte mi ty články zkopčené z wikipedie, ale já sama o tom nic nevím...

Kontroverzní móda zvaná tetování

12. srpna 2007 v 11:29 | Kejtyna
Už delší dobu přemýšlím o tetování. Nic velkýho ani drsnýho , střední růže černou na pravý rameno. Jasné, počkám do 18, to vydržím. Poslední dobou se však dozvídám zajímavá fakta,takže jsem na vážkách...
Chtěla jsem první zkusit hennu, abych si vlastně zvykla na ten pocit, jaké to je, mít pomalované tělo. Jenomže při svém pobytu na Slovensku jsem zjistila že prý je to zakázané. I někdy v době před tím jsem na netu narazila na něco, že se toho člověk nikdy úplně nezbaví a tak, ale nevěnovala jsem tomu valnou pozornost. Tam jsem zjistila, že henna byal zakázána údajně proto, že po ní zůstávají po vymizení na kůži jizvičky.
Tak fajn, kdybych si nechala udělat trvalé tatoo. Představovala jsem si to tak, že tam přijdu a oni mi tam něco napíchají a bude to "v poho". Jenomže ono ne. Já musela na netu narazit na rudle věc:
Pokud jdete na tetování, tak si vyberte ráno nebo dopoledne. V tuto dobu je tělo méně citlivé na bolest a lépe se vyrovnává se zákrokem. Jestliže trpíte nějakými alergiemi, sdělte to tatérovi a poraďte se se svým praktickým lékařem. Dodržuje pokyny tatéra, aby nedošlo k zanícení.
Zásah provádí tatér v rukavicích. Nejprve místo připraví (očištění, případně oholení, desinfekce tetovaného místa a okolí). Obtisknutí motivu. Jestliže nebudete spokojeni, měl by vám vyjít vstříc. Do tetovacího strojku musí dát sterilní jehly i tubusy, které před vámi musí vytáhnout ze sterilizačních obalů. Jehly, nádobky na barvy, holící strojky a rukavice jsou na jedno použití. Během tetování se místo oplachuje lékařsky destilovanou vodou. Když je tetování hotové, omyje se antibakteriálním mýdlem, opláchne a osuší. Nakonec je tetované místo potřeno mastí a zakryto bandáží.
Stroupky nám musí odpadnout samy, proto si je nestrhávejte (vytrhli by jste i barvu). Stroupky odpadávají po týdnu. Svědění se můžete vyhnout tím, že budete místo mazat speciální mastí.
Hojení trvá od 5 dní do maximálně 3 týdnů. Samotná kůže se ze zákrokem srovnává měsíc. Až po této době můžete zhodnotit, jak kvalitně bylo tetování provedeno. Jestli někde chybí barva nebo jestli se barva rozpíjí mimo obrys.
Dřív mi bývalo zle i když mi brali krev. Myslíte, že vydržím takovou hodinovou "píchačku"? Myslím, že hezká představa tetování se začíná jaksi rozpíjet...Zajímalo by mě, jestli lidé s potetovanou půlkou těla včetě hlavy mají tak vysoký práh bolesti nebo jsou to masochisti...
ukázkové fota, zdroj devianart

Šílené vedra aneb mediální fámy

17. července 2007 v 10:15 | Kejtyna
,,V tomhle horku se nejspíš sluníte někde u vody a popíjíte ledový nápoj..." věta taková a podobného typu, kterou slyšívám denně v rádiu mě dokáže neuvěřitelně vytočit. To je něco jako by vám dotyčný moderátor doporučoval skok z letadla bez padáku, pouze s deštníkem.
Takový "ledový nápoj" je na nás, vážení a milí, mor. Sice nám poskytne chvilkové osvěžení,ale jak tvrdí odborníci, tak našemu tělu poskytne taky pěkný šok. Takže v těhle pařácích je nejvhodnější pít čaj, kávu a ostatní teplé nápoje.
Ne. Nehodlám zde poučovat o tom jak se máte namazat opalovacím mlékem nebo že máte nosit pokrývku hlavy. Od toho každý máme maminku. Jen jsem se chtěla zamyslet nad tím, proč jsou teda všude reklamní spoty na ledové osvěžení, když to nejní zdravý? Je to hold byznys a asi by bylo trochu blbý, kdyby Jacobs prodávali především v létě a Ice tea kdyby bylo k dostání pouze v zimě. To už by se na to mohli zrovna vybodnout a jít prodávat mrazák eskymákovi...

O tom, jak je klimatizace zdraví škodlivá

21. června 2007 v 21:52 | Kejtyna
Vliterární soutěži jsem vyhrála tisícovku, tak proč ji neutratit. Člověk si někdy musí udělat radost, že...
Avšak jestli mi ještě někdo řekne něco na způsob, že ženy si libují v nákupech, snad po něm něčím hodím. Včera jsem strávila 4 hodiny lítáním po městě a sháněním vhodných plavek (BTW jsem ty pravé našla až dnes).
Tím se chci dostat k tomu, jak klimatizace v obchodech ohrožují zákazníky na zdraví. A ne snad? Situace: Je horký létní (včera ještě jarní) den a vy chodíte a obchodu do obchodu. Venku je 34°C, v obchodě je kome 20°C ne-li méně. Byť by jste prošli jen 5 nebo 20 obchodů, uženete si z toho pěknou rýmu. Nebo jako já, kašel. Stálé a náhlé střídání teplot způsobuje vašemu tělu šok a tak to potom dopadá...
Takže místo toho, aby byly všechny prostory udržovány v konstantní teplotě,nám tam pichnete jakýsi větřák a člověk si z toho div neužene zápal plic. Tak užto chodí...příště se budu vyhýbat takovým obchodům. Klimatizované prostory jsou spolu s ledovým pitím v létě tím největším morem,na nás...

Žijte zdravě

15. června 2007 v 8:20 | Kejtyna

Dělejte TO správně

2. června 2007 v 8:12 | Kejtyna
Na tohle jsem narazila na netu. Vtipné a pravdivé

Jsme jako jahody

28. května 2007 v 17:28 | Kejtyna
Není to žádnej duchaplnej článek. Prostě měto tak napadlo (kupodivu při sběru jahod).Obvykle se nad věcma, jako jsou jahody nezamýšlím, natož abych o nich psala článek. Ale však to znáte...podle nálady. Když je dobrá, nepřemýšlíte nad tím a když je špatná dostanete se i k povstné "nesmrtelnosti chrousta"...
Již na začátku jsem říkala, že ta úvaha nebude nijak oduševnělá. Když se nad tím zamyslíte, přijdete na to taky. Vlastně lidé jsou jako jahody. Taky se můžeme přirovnat k malým poupátkům, ze kterých počase vyroste malá, zelená, ošklivá jahoda. No a pak červenáme, a rosteme, až jsou z nás krásné, velké šťavnaté jahody (kromě těch, které sežere slimák, shnijí, nebo dostaečně nevyrostou). No a pak hnijeme a sesycháme až jsou z nás suché jahody bez šťávy s vínově červenou barvou. A to je konec =D

Sifilida

20. května 2007 v 12:00 | Kejtyna
Lidi, víte,co se oběví po vyhledáání obrázků "sifilis"? Mě to našlo toto:
A pod tím byl titulek:
Tohle není příšera z Elm Street, to je oběť sifilidy
Hrůza! Ještě se k pohlavně přenosným nemocem vrátím. Tak bacha!

Éčka - povídka o tom, jak do sebe cpeme spoustu hnusů

25. dubna 2007 v 21:16 | Kejtyna
Vždycky když přede mne někdo postaví takovou tu minerálku v PET láhvi, minerálku co má zářivě žlutou či orandžovou barvu, jednoduše neodolám a nahlédnu na složení. Já tedy nevím jak vy, ale už taková barva nápoje mi říká, že to nebude nijak extra zdravé (a co taky v dnešní době je, že? ). Poslední "žlutá bomba" co se mi dostala do rukou měla devět éček. To i na takovou éčky nabitou láhev je slušné číslo.
Než budu pokračovat dál, nabízím zde odkaz, kde by měl být seznam všech kódů a jejich skutečných významů. http://ecka.zbynekmlcoch.cz/seznamecek.htm .
Nejškodlivější látky, (často k nám importované v západních potravinách). Zkuste se někdy podívat na některé pudinky.
E:102,110,120,123,124,330

Tyto nebezpečné přísady jsou zejména (resp. byly v minulosti) v gumových medvídcích i dalších sladkostech, smetanových pudincích Zott, rybích prstech Iglo a hotových omáčkách.


Pozor na následující přísady především v těchto potravinách :
  • Mamba E 123, 110-pozor!
  • Medvídci ze želatiny,
  • Harribo-želatina,
  • lentilky,
  • šlehačkový pudink Zotti,
  • rybí prsty Iglo,
  • smetana Kraft,
  • Vanilkový pudink E102, 110,
  • hotové omáčky všeho druhu.
  • Lentilky E110, 120, 131,
  • Plnotučná hořčice Malva - E 102, 110, 211
Víte, že...
  • E 123 je silně rakovinotvorný!!! V USA a Rusku zakázán!!!
  • Některé éčka jsou podezřelé přísady, škodlivé a v některých státech zakázané:
    (E125, 141, 150, 153, 171, 172, 173, 240, 241, 477)
  • Nejméně dvě třetiny éček škodí našemu zažívacímu ústrojí
Ale už dost o těch písmenkách a číslech. Co pro nás opravdu znamenají tyhle látky?
Ne všechna éčka (přídatné látky) v potravinách jsou škodlivá. Některá z éček jsou neškodná. Jiná naopak mohou mít nepříznivý vliv na zdraví člověka, který je konzumuje. Mohou být příčinou nejrůznějších zdravotních potíží od alergie až po vznik rakoviny.
Při stanovení bezpečného množství přídatné látky v potravině je toto množství určeno pro jednu dávku přídatné látky na den, málokdo z nás však jí pouze jedno jídlo denně, takže ve skutečnosti může člověk toto množství v několika jídlech překročit.
Dalším nebezpečím je skutečnost, že v různých potravinách jsou různé přídatné látky. Testy jaký mají jejich kombinace vliv na lidské zdraví se neprovádějí.
Dalším závažným nedostatkem testů, při kterých jsou zkoumány účinky éček na lidský organismus je fakt, že zatímco člověk je vystaven účinkům éček v potravě celý život, testy, jak působí éčka na lidský organismus dlouhodobě se neprovádějí.
Proč éčka?
Asi by se bez nich mnoho potravin ani neudrželo při životě natož prodalo. Éčka jsou konzervatny, sladidla, barviva, dolaďovače chuti, zpevňující a zhušťující látky, barvící plyny, leštící látky, emulgátory, želírovací látky a mohla bych pokračovat dále a dále. Opravdu toho není málo.
A jak se invazi éček ubránit? Nejlépe jsou na tom ti, kteří kupijí tzv. biopotraviny, ale o tom jindy.

Závidíte modelkám z plakátů?

16. března 2007 v 22:51 | svetucesu.com
Nemusíte. Ne vždy je totiž zlato, co se třpytí...
Asi to zná každá z nás. Otevřete časopis a ze stránek na nás hledí modelky, herečky, slavné osobnosti - jedna kráska vedle druhé. Dokonale hladká pleť bez vrásek, štíhlé tělo bez jediného faldíku. Která z nás by si občas neposteskla nad nespravedlností přírody.
ALE zachycuje ale fotka skutečnost? Jsou tyto ženy ve skutečnosti opravdu tak krásné a dokonalé, jak se z fotografií zdá?
NE! Příkladem může být následující video firmy DOVE, zachycující jednu takovou proměnu modelky na billboard. Video spusťte kliknutím zde
(Video spusťte kliknutím zde)
Jak je vidět, proměna modelky není jen dílem vizážistů a kadeřníků, ale z velké části také následnou úpravou fotografie na počítači. Dobrý grafický program bez problémů zvětší oči a rty, vyhladí pleť, protáhne a zeštíhlí krk. A tak vzniká bohužel iluze krásy bez skutečného základu.
Co dokáže retuš fotografie krásně uvitíte na následujících obrázcích. Stačí najet myší na obrázek a ukáže se jeho původní neretušovaná podoba.
Najeďte myší na obrázky!

Takže milé dámy, hlavu vzhůru!

Zelená je tráva, fotbal to je hra....

24. února 2007 v 13:48 | Kejtyna
Nenapadlo mě nic jinýho, než tenhle slogan. Jak jinak totiž nazvat článek o marijuaně?(teda marihuaně, ale marijuana znní lépe, uznajte.....)
No řekněte, kdo z vás se v dneší sjeté době nepotkal s trávou ať už osobně nebo to u někoho viděl. Marihuana, konopí, hašiš. Slabé drogy, ale také omamné látky.
Nejdřív začnu něco o té "zelené ozdůbce" než začnu kázat o její škodlivosti. Většina mladistvých ji totiž ani neužívá, ale používá ji jako svůj symbol, logo, na pozadí....od dob hipíků se hold proslavila.
www.kejtys.blog.cz


Něco o konopí

Konopí seté (Cannabis sativa L.) je teplomilná jednoletá dvoudomá rostlina z čeledi Cannabaceae původem ze střední Asie.
Podle Jednotné úmluvy o omamných látkách (1961) "cannabis" značí "kvetoucí nebo plodící vrcholky konopí (kromě semen a listů, které nejsou doprovázeny vrcholky), ze kterých nebyla extrahována pryskyřice", ale v běžném žargonu zahrnuje označení "cannabis", "marihuana" nebo "hašiš" řadu různých přípravků z konopí, známých pod stovkami domácích jmen. V principu je správné tvrzení, že marihuana označuje psychoaktivní vrcholky samičího květenství či plodenství a hašiš pryskyřici, která se na těchto vrcholcích tvoří.
Jako marihuana je označována droga, která je složena z usušených a rozmělněných listů a vrchní rostlinné okvětní části konopí setého(Cannabis sativa), konopí indického (Cannabis indica) případně konopí rumišního (Cannabis ruderalis) s obsahem nad 0,3 %THC [(-)-trans-Δ9-tetrahydrocannabinol].
Slangově, zvláště pak jejími uživateli, bývá označována mnoha různými názvy jako tráva, ganja či hulení. Název marihuana je počeštěná verze španělského označení marijuana, které bylo použito i jako propagandistický prostředek boje proti pěstování a užívání konopí. Neutrální název je konopí. Označení marijánka je archaismus a v současné době se příliš nepoužívá.
Různé využití konopí
Člověk sahal po drcených konopných semenech už v dobách hladomorů a hospodářských krizí, například když v Číně počátkem 60. let zahájil Mao Ce-tung obávanou taktiku "velkého skoku vpřed", anebo v Evropě za druhé světové války. V Indii představují zdroj potravy chudých, kteří je míchají buď se semeny svízelu přítuly, laskavce, pražené pšenice nebo rýže. Konopnými semeny se rovněž dochucují některé alkoholické nápoje. V některých oblastech subsaharské Afriky se mletá konopná semena používají jako výživa pro děti.
Přesto se však konopí proslavilo na celém světě především jako droga, která se z něho získává a která patří mezi nejčastěji užívaná psychotropní činidla. Ve skutečnosti se užívá ve větší míře než kterákoliv z ostatních drog, pomineme-li tabák, alkohol a aspirin.

Drogy získávané z konopí
Psychoaktivní drogy získávané z konopí zahrnují hašiš, marihuanu a zřídka také hašišový olej. V marihuaně bychom našli 5-10 procent THC, v hašiši až 20 procent a v hašišovém oleji dokonce 85 procent.

Hašiš
Hašiš se obvykle připravuje přímo z pryskyřice či pryskyřičných žláz samičích rostlin. Název pochází s nejvyšší pravděpodobností z arabského označení pro byliny všeobecně. Nějakou dobu se jím označovaly jakékoli konopné prostředky.

www.kejtys.blog.cz

Účinky této rostlinky

Smotaná cigareta marihuany (také joint, špek, brčko, …)
Smotaná cigareta marihuany (také joint, špek, brčko, …)



Účinky v případě kouření se dostavují po 10-30 minutách a účinek může přetrvávat 2-3 hodiny. Nízké dávky vedou k navození klidu a vzrůstajícího pocitu dobré pohody, doprovázené jakýmsi stavem zasněného uvolňování, pocitem hladu, zejména chuti na sladké. Změny ve smyslovém vnímání, živější vnímání zrakových, sluchových, čichových, hmatových a chuťových vjemů mohou být doprovázeny pronikavými změnami ve způsobu myšlení a jeho vyjadřování. Velmi se prohlubuje i prožitek z hudby. Při vyšších dávkách nastupuje takzvaná "vysmátost", kdy se uživatel směje všemu a sám vlastně neví proč. Někdy tyto záchvaty mohou trvat i desítky minut a nedají se zastavit. Po stavu euforie nastává stav, kdy člověk nemyslí vůbec na nic a jen kouká do prázdna nebo se mu chce spát. Uživatelé tento stav popisují jako velice příjemnou relaxaci. V případě že se marihuana jí, nastupuje účinek později (hodina i více) a efekt trvá déle (dvanáct hodin i více). U dlouhodobých uživatelů je stav poklidnější a mizí vysmátost.
Kromě rekreačního užívání je konopí často využíváno i pro své terapeutické efekty, které zahrnují zmírnění subjektivně nepříjemných symptomů u řady onemocnění nebo zmírnění vedlejších účinků řady léčiv. Mezi nepříjemné symptomy, které jsou různé konopné preparáty schopny zmírnit, patří nechutenství, deprese, křeče, bolesti kloubů, alergie a některé psychotické stavy. Odstranění nepříjemných symptomů je subjektivní pocit, který ještě nemusí automaticky znamenat odstranění příčiny zdravotních problémů - proto je tento způsob využití uveden odděleně od sekce zabývající se využitím konopí v oficiální medicíně.
U některých lidí droga vyvolává pouze slabý účinek, popřípadě ho nevyvolává vůbec. Kouření zvyšuje riziko bronchitidy a jiných plicních onemocnění. Pravidelní uživatelé bývají apatičtí a letargičtí, zanedbávají svou práci i osobní vztahy. Nebylo zatím jednoznačně prokázano, zda výskyt psychických poruch - např. paranoie- souvisí bezprostředně s užíváním konopí, nebo naopak zda jedinci se sklony k psychickým poruchám vyhledávají konopí kvůli možným psychoterapickým účinkům. Zvyšuje a následně snižuje krevní tlak a zvyšuje tepovou frekvenci srdce. Existuje teorie, podle kterých u mužů snižuje plodnost ale ta není všeobecně přijímána. Metabolické produkty rozkladu účinných látek obsažených v konopí se z těla vylučují jen velmi pomalu, mají tendenci se ukládat v tukové tkáni. Uživatelé mají často zarudlé oči. Dosud není znám případ smrti z předávkování.
Podle mě je to celkem přesvědčivý...........

Anorexie - velmi nebezpečné!

1. února 2007 v 20:57 | Kejtyna i zkopčeno
Tak tohle je zakt znus...takže bacha na to ;-)


V Brazílii zemřela jednadvacetiletá modelka Carolina Restonová, která trpěla anorexií. Mladá žena držela přísnou dietu a jedla pouze rajčata a jablka. Kvůli totálnímu vyčerpání organismu a selhávání ledvin skončila koncem října v nemocnici, v té době při výšce 174 centimetrů vážila 40 kilogramů.

Dívka pracovala jako modelka od 13 let. Hospitalizována byla ve chvíli, kdy měla odletět kvůli fotografování katalogu do Francie. Přes péči lékařů Restonová kvůli selhávání plic a infekci po třech týdnech zemřela.



"Carolina měla fotit katalog pro Armaniho v Japonsku, ale zástupce agentury nám zavolal, že je na tu práci příliš hubená. Velmi mě to znepokojilo, protože to řekl profesionál, který s modelkami denně pracuje," řekla deníku Folha de Sao Paulo Lica Kohlrauschová, ředitelka modelingové agentury L´Equipe, pro kterou Carolina Restonová pracovala.

Poruchami příjmu potravy - anorexií či bulimií - trpí asi šest procent populace. Mentální anorexie je typická omezováním až úplným odmítáním potravy, bulimie pak zvracením přijatého jídla. Věk nemocných se v posledních letech snižuje. Jen asi třetina nemocných se zcela vyléčí, šest procent umírá.
http://accel4.mettre-put-idata.over-blog.com/0/15/47/25/5/274316360.jpghttp://www.vareni.cz/include/ir/clanky/288/detail--260x.jpghttp://www.kuleuven.be/thomas/images/indekijker/7/anorexie.jpg
Anorexií, Bulimií netrpí jen dívky ale i chlapci. Je to nemoc, porucha přímu potravy, která se dostavuje díky psychickému stavu jedince. Stres, špatné domácí zázemí, komplexy ze své postavy aj. spousta věcí může být příčinem této psychické nemoci.
Ale holky - klukům se nelíbí hubné, vychrtlé holky. Voni jsou radči když je "za co chytnout".
Já sama k výšce 170cm vážím kolem 47-49 kilo a sem z toho dost nešťastná, jelikož nemůžu nabrat další kilečka (jím jím, ale nějak mi to nejde...)

Příčina onemocnění

- není jednoznačná, většinou jde o komplex celé řady faktorů především z oblasti psychické a sociální. Jde převážně o dívky (budu mluvit o dívkách, protože právě ony jsou nejčastěji postižené, platí to ale i o chlapcích) úspěšné, inteligentní, často z dobrých rodinných poměrů. Bývají v kolektivu oblíbené, nemívají žádné problémy. Zlom často nastává právě v období puberty. Někdy stačí nešetrná poznámka o vzhledu dívky, že se z ní stává ženy, že začíná mít prsa apod. Dívka si náhle uvědomí, že se zakulacuje, že ztrácí svou dětskou postavu a to ji může přimět k držení diety. Nebo dívka vyniká ve sportu. Utrpí úraz, kdy je na čas vyřazena z tréninku. Její výkon po návratu není takový jaký by chtěla. Mohlo se stát, že v době klidu i pár kilo přibrala, což ji vyděsí a přiměje ke kontrole váhy a nějaké té dietě. Výkon ale nestoupá a dívka se uchyluje ještě k tvrdším opatřením, což postupně může vyústit až v poruchu příjmu potravy. Někdy stačí jen výskyt obezity v rodině, kde se dívka snaží, aby nedopadla jako rodiče a kontroluje svůj příjem potravy. V jiném případě může jít o dívku, na kterou rodiče neměli nikdy čas, spoléhali vždy na to, že se dobře učí, že nemá žádné problémy apod. Dívka se snaží odmítáním potravy na sebe upoutat pozornost.
Zkrátka odmítáním potravy se dívka vždy snaží "řešit" nějaký problém. Není už první v nějaké věci a tak se snaží najít něco, nad čím by měla kontrolu.
Rychlost rozvoje onemocnění je různá, někdy dívka náhle zhubne během krátké doby, jindy hubne pozvolna, tak že si toho dlouhou dobu nemusí nikdo z okolí všimnout.

Příznaky:

Jak vůbec anorexii poznáme?
  • Hlavním příznakem bývá úbytek hmotnosti pod 15% normální tělesné hmotnosti nebo BMI 17,5 (kg/m2) a nižší.
  • Změna v chování ve vztahu k jídlu (dívka odmítá společná jídla, vymlouvá se na učení, nevolnost nebo že už jedla), vyhýbá se jídlům, "po kterých se tloustne".
  • Projevuje nadměrný strach z tloušťky, má zkreslenou představu o svém těle; připadá si silná, i když objektivně je normální nebo dokonce hubená.
  • Užívání projímadel, diuretik (léky na odvodnění), anorektik (léky snižující chuť k jídlu), nadměrné cvičení
  • Zastavuje se růst, pubertální projevy bývají opožděny nebo se vůbec nevyvíjí (prsa), ztráta menstruace nebo poruchy menstruačního cyklu (dnes však díky hormonální antikoncepci i značně podvyživené dívky menstruují)
  • Psychické změny - deprese, dívka bývá plačtivá, podrážděná, nesoustředěná, uzavírá se do sebe, ztrácí zájem o společenské dění, její pozornost je soustředěna výhradně na jídlo.
Dochází tedy k poruchám jak v oblasti fyzické, tak i psychické a sociální.

K fyzickým (zdravotním) následkům hladovění a intenzivních diet patří především:

  • zimomřivost, snížená tělesná teplota, nízký tlak a s tím související závratě
  • celková únavnost, svalová slabost a spavost, poruchy spánku
  • zažloutlá, praskající pleť, zvýšený růst ochlupení po celém těle, řídké suché a lámající se vlasy
  • zvýšená kazivost zubů
  • snížená funkce střev - zácpa
  • nepravidelná menstruace až vymizení menstruace
  • srdeční obtíže, zejména nepravidelný tep (arytmie), oslabený krevní oběh, chudokrevnost, zvýšená hladina cholesterolu v krvi
  • dehydratace, rozvrácení minerálního metabolismu, hrozí až selhání ledvin
  • odvápnění kostí, ty jsou pak více ohroženy zlomeninou
  • oslabení celkové obranyschopnosti organismu
  • u mladých dívek se může zpomalit růst a opozdit puberta

Mezi nejčastější psychické důsledky hladovění patří:

  • pokleslá, depresivní nálada, podrážděnost
  • namísto posílení sebevědomí přibývá nejistoty a úzkostných prožitků. I malé problémy se zdají být neřešitelné
  • poruchy koncentrace, nesoustředěnost
  • v myšlenkách se anorektičky neustále zabývají jídlem, roste nutkání přejídat se, rádi vaří, sbírají recepty a "vykrmují" druhé, zatímco samy se jídla většinou ani nedotknou. Připadají si pak úspěšnější, když se dokážou omezovat)
  • ztrácí zájem o okolí (uzavírají se do sebe, vzrůstá egocentrismus), o sex a vše, co se bezprostředně netýká jídla. Vyhýbají se společnosti a společenskému dění, dostávají se do konfliktů s rodiči, přáteli; narůstá vztahovačnost.





. Body mass index je hodnota vypočtená podle vzorce: váha v kg dělená výškou v metrech na druhou. Normální váhu přitom určují hodnoty BMI mezi 18,5 a 25. Osoby, jejichž BMI má hodnotu pod 18,5, trpí pravděpodobně podvýživou. Hodnota BMI nad 25 ukazuje na nadváhu, nad 30 pak na obezitu.
//<![CDATA[ //]]>

MužiŽeny
PodváhaBMI menší
než 20
BMI menší
než 19
Normální váha20 až 24,919 až 23,9
Nadváha25 až 29,924 až 28,9
Obezita30 až 39,929 až 38,9
Těžká obezitaBMI vyšší než 40BMI vyšší než 39
V populaci se objevují hodnoty indexu v rozmezí od přibližně 15 (závažná podvýživa) až přes 40 (morbidní obezita). Přesné hranice mezi jednotlivými kategoriemi (závažná podvýživa, podvýživa, optimální váha atd.) se mezi různými odborníky liší, ale všeobecně je BMI pod 18,5 považováno za podváhu, která může být příznakem nějaké poruchy stravování či jiného zdravotního problému, zatímco BMI nad 25 se považuje za nadváhu a nad 30 za příznak obezity. Tyto hranice platí pro dospělé starší 20 let.
Běžně se používají následující hranice:
  • podváha: BMI ≤ 18,5
  • ideální váha: 18,5-25
  • nadváha: 25-30
  • mírná obezita: 30-35
  • střední obezita: 35-40
  • morbidní obezita: BMI > 40

Užitečné odkazy:

 
 

Reklama