×Úvahy×

Místo k sezení

16. března 2009 v 20:18 | Kejtyna
Také dojíždíte do školy či práce busem? Jistě to znáte - hlava na hlavě, když máte štěstí - sednete si, a když ne, tak patříte mezi těch pár "vlajících na tyči".
Spousta sedících pozoruje nově příchozí. Mladí, staří, veselí, smutní, většinou obtěžkáni taškami, batohy či francouzskými holemi. Občas, když nastoupí někdo starý nebo (nedejbože) s dítětem ozvou se slova, která v tomto kontextu slýcháme čím dál řídčeji: "Sedněte si, já postojím." načež se autor postaví a poodstoupí, aby si mohl sednout ten, kdo to podle něj potřebuje více.
Jenomže čím déle jezdím, tím silnější mám dojem, že tato věta je ojedinělejší a ze stěn autobusů se pomalu vytrácí. Proč? Ubývá snad starých, nemocných nebo maminek s dětmi? Ne, je jich pořád stejně, ne-li ještě víc, pokud statistiky nelžou.
Každý, kdo sedí většinou bez zájmu sleduje okolí. Někdo se zase v duchu omlouvá: "Proč si mám stoupat zrovna já, jsou tu i jiní, mnohem mladší a já jsem tak unavený/á ze školy (práce)…" A tak nakonec nebohá seniorka zůstává napospas svým křehkým nohám a ostatním cestujícím. Je to možná tím, že máme každý v hlavě jakousi stupnici, kterou se nevědomky řídíme, když přemýšlíme nad 'místem k sezení'.
  1. Věk stojáka. Spousta lidí neustále v duchu posouvá tu pomyslnou věkovou hranici. Je to nad 40? Nad 50? Nad 60? Nebo pustíme prostě jen toho, kdo vypadá, že mu sezení prospěje víc než nám?
  2. Náš věk. Zde nastupují na řadu výmluvy typu: "A proč já, když je tu tolik jiných, proč si třeba nestoupne jedna s těch pěti desítek tam ve předu? Takové by se do autobusu neměly ani pouštět. " Než se ovšem rozmyslíte, tak stařenku pustí někdo jiný.
  3. Pohlaví dotyčného. Zde se hodí pár cizích slovíček - diskriminace a emancipace. To, že pustíte si sednout muže, je mnohem méně pravděpodobnější než to, že pustíte ženu. Řeknete si: "A proč bych jako měla pouštět chlapa? A co že je mu 70 a že sotva stojí na nohou (přeháním), je to chlap a ti mají být galantní, to já mám sedět. " Ale dámy, co naše sladká doba emancipace? Na jedné internetové diskuzi jsem narazila na smutný fakt, že maminku na mateřské pustí skoro každý, ale kolik chlapů s dítětem si sedne v plném autobuse?
Nedávno jsem jela ve stoje v autobuse a náhodou jsem zaslechla, jak baví dvě dámy v letech. Sledovaly při tom dívky, které seděly a ty dvě paní nechaly stát. Dámy hovořily právě o tom, že při svých křečových žilách, rozvrzaných kolenech a bůhvíčem ještě musí stát. Jedna trefně argumentovala: "Jen je nech, až budů staré, taky je nikdo nepustí sednůt, tož ať si posedíja. " A je to fakt. Zkuste si jen na okamžik představit, jak budete schvácení nemocemi za pár desítek let jezdit autobusy, ve stoje, obtěžkáni taškami z Billy a Bůh ví čeho ještě, cestovat autobusem a ve stoje pozorovat, jak si mladí vezou zadky.
Takže až příště pojedete autobusem, pozorně se rozhlédněte a zamyslete se nad mými slovy.

Evropě to osladíme

25. září 2008 v 9:10 | Kejtyna
V lednu nám má začít půlroční vláda EU. To je OK ale už jste viděli proboha ten spot? To je hrůza...
Politik v tom vidí budoucnost, jiskru, a klade velký význam naší republice. Dějepisec se věnuje tomu, že my jsme ti, co tu ubohou kostku vynalezli. A co vám řekne laik? Nejspíš to, že tenhle spot skvěle poukazuje na to, že si té naší vlády tropí blázny, vlastně ani to ne, že celému světu ukazují, že naše vláda nic nedělá, protože si klidně může stavět z kostek cukru veelikánské zdi. Že tu máme anorektické modelky, které tajně ujídají cukru a pedofilní staříky, co po ních házejí očkem.
Dobrý znalec lingvistiky v tom ovšem vidí hlubší význam - jak my to té Evropě jen osladíme? Bysme jí nejspíš mohli pěkně zakroutit krkem, že ano?
No to se už dlouho nestalo, že bychom vládli Evropě. Vždycky jsme byli ti, co poslouchali a teď někdo má poslouchat nás? No my jim ukážeme! My jim to pěkně osladíme!

Stavíme kolem sebe bariéry?

4. srpna 2008 v 11:14 | Kejtyna
Víte, původně jsem chtěla psát pouze o bariérách jazykových. Ale když tak nad tím přemýšlím, tak se lidé zabarikádovávají do sebe, staví kolem sebe zdi.
Tak jsem zase a opět pendlovala mezi Slovenskem a Maďarskem. Je zvláštní, že Slovenské pohraničí je přímo zahlceno dvojjazyčnými nápisy. Tam si ani nezajdete na záchod aniž by jste nenarazili na upozornění napsané slovensky i maďarsky. Názvy ulic, otvírací doby, upozornění, výzvy, programy letního kina, názvy prodejen, jídelní lístky. Čím to je? Možná tím, že přes most Márie - Valérie sem proudí davy maďarských turistů. Člověk by očekával, že to samé uvidí i na druhé straně Dunaje. Ovšem chyba lávky. Na druhé straně Dunaje se člověk musí dorozumívat jenom rukama nohama. A na jídelním lístku si nepřečtete kromě HOT DOG a případně ještě HAMBURGEER vůbec nic.
Znovu se ptám: čím to je? Možná tím, že Slovensko je politicky slabší země. Možná kvůli cestovnímu ruchu. Možná také proto, že Slováci jsou učenlivější a lépe se jim učí ten ugrofinský jazyk (na pohraničí nenajdete Slováka co by neuměl Maďarsky) a nebo jsou Maďaři na takové věci natvrdlí? Buď jak buď komunikace za hranicemi Slovenska je velmi komická. Učte se anglicky, učte se německy, stejně vám to bude na nic. Prodejci na tržnicích i kdekoliv jinde neprojeví žádnou snahu komunikovat s vámi jakýmkoliv jiným jazykem. Prostě staré dobré rukama-nohama je pořád v kurzu.

Mír, bratři, mír

30. července 2008 v 11:18 | Kejtyna
Mír. Docela často skloňované slovo. A nejen v proslovech "missek", které naivně básní o tom, že by chtěly mír ve světě. Odjakživa se stavějí náměstí Míru a nesmíme též opomenout Noblovy ceny míru. Slovo mír nese bezpochyby pozitivní význam. Já již o míru psala před necelým rokem a půl. Trochu víc jsem se piplala v anarchii. Teď by mne však zajímalo jediné: Je světový mír možný?
Mír vyžaduje absenci války. Spousta cyniků tvrdí, že světový mír je utopie. Taky mezi ně patřím. Lidé od počátku věků vedli spory. Ať již malé nebo v mezinárodním měřítku. Umíte si představit, že by jste nevedli žádné spory? Žádné bizarní sousedské pře? Že by si Bush s Talabáním podali ruce a společnými silami by pomohli "sejmout" Bin Ládina? Že by bohatí Argentinci (nejen) přestali stavět silnice přes údolí indiánů? Jaké by to bylo, kdyby všichni lidé na světě byli spokojení a nikomu by se nevedlo špatně.
Dívám se na to skepticky a znovu opakuji, že světový mír je NEMOŽNÝ. Všichni chtějí světový mír. Jistě dvě světové války a třetí válka v Zálivu nám stačila. Tak proč ku*va proč si tu budujeme protiraketové obrany? Tomá pouze dráždíme hada bosou nohou, přiléváme oleje do ohně. To je jakobysme říkali Jistě, my Vám, naši Ruští přátelé, věříme, ale co když vám v těch vašich komunistických bednách rupne a šupnete nám sem jednu atomovku? Navíc - radar NENÍ náš. Ten je americký. Takže amíci si pěkně umyjou ruce, oni tam nic nemají, sověti se zlobí na nás, vlk se nažere a koza zůstane celá (miluju jinotaje).
Když zadáte na googlovi světový mír, zobrazí se vám tam něco kolem 155 000 nalezených stránek. To není moc na to, že za heslo "Paris Hilton" vám to vyhodí něco kolem 2 580 000 česky (!) psaných stránek. Jistě by to byl velmi nerozhodný boj Paris × světový mír.
Podle mě zůstává sousloví světový mír pouhým slovem, hezkým gestem, frází. Ano, frází. Ubohou, neustaranou, lehkomyslnou, zjádra obdivovanou frází. Frází, která se prostě používá. Ať už v projevu královny krásy nebo prezidenta republiky. Něco jako když se vás angličan zeptá místo pozdravu "jak se máte?" také se neptá na vaše momentální duševní či fyzické rozpoložení. Je to jen fráze. A světový mír, vlastně jakýkoliv mír, je jen další utopická fráze.

Kam až daleko nehcáme zajít reality show?

12. července 2008 v 23:48 | Kejtyna
Amerika hledá topmodelku, Prima hledá tatínka, Česko si našlo Superstar. Je to jako gladiátorské hry. Pár osob se vpustí do ringu a národ se baví jejich hrou. Hrou o přežití.
Naše masmediálně posedlá společnost je přímo posedlá pořady, kde se lidé snaží vyhrát velkou sumu. Ovšem za jakou cenu? Divák chce vidět krev. Chce vidět emoce sálající z obrazovky. Už mu nestačí přiblblé soap opery, on potřebuje víc. A tak je to tady. Česko hledá Superstar, Big Brother, Vyvolení, Survivor, Trosečník, Vem si mě!, Joe milionář, Amerika hledá topmodelku, Chůva v akci, Výměna manželek, X Factor, Udělám cokoliv, Pošta pro tebe, Jste to, co jíte, Balírna, Bailando, Bar... můřu pokračovat dál. Ovšem já si musím položit otázku - proč lidé vůbec sledují reality show? Co na nich vidí?
Když odpovím na průvodní otázku hned, článek přestane mít smysl. A bude to něco podobného, jako když můj kamarád napsal v sedmé třídě do kulturního deníku zápis o knize: Kniha je o zlobivém chlapci Tadeášovi. Informace za všechny peníze.
Já si myslím, že naši předkové nepotřebovali reality show. Měli dost svých starostí jestli se jim podaří letos ulovit mamuta nebo jestli nebude do jeskyně zatékat, tudíž jim nazbýval čas na to, aby šmírovali takové ryby ve vodě...
Až ve starověkém Římě se oddali takovýmto světským radovánkám. Gladiátorům tehdy šlo o život, zajímalo by mě, jak moc musí být dnešní člověk zoufalý, aby se přihlásil do reality show? Proč hezká svobodná matka nedá inzerát do novin nebo proč nebalí chlapy na diskotékách, proč ta chuděra vystavísvé dítě takovému riziku a příhlásí se do RS? Proč, proč, proč? A proč se skupinka též hezkých holek seznamuje s nějakým staroušem přes televizi? Jistě, tohle chápu jde jim o prachy, ale i tak, je to celkem trapas, před celým národem...
Vypsala jsem jich víc, třeba takové Poště nebo Superstar se toho moc vytknout nedá, protože to má i své pozitiva, ale podle mě Vyvolení nebo Big Brother a potom samozřejmě Vem si mě nebo Topmodelka mi přijdou poněkud přízemní. Navíc kazí mládež. Jistě, já mám co kázat, ale je to obchod s masem. Televize má peníze a sledovanost, diváci svou "krev" a soutěžící vysoký účet u psychiatra.
Jak daleko to necháme zajít? Necháme si vlézt do osobního života, nabourat celý svůj svět a pro co? Pro peníze. Je to smutné. Nedávno o tom režisér Bill Guttentag natočil velmi kontroverzní film. Je o jedné ženě, která pracuje v televizním studiu a má vymyslet reality show. A tak vymyslí. Hraje se ruská ruleta. A na koho to padne, ten si musí vystřelit mozek z hlavy. Zbylých devět účastníků odejde s 5 miliony dolary. Film Live! poukazuje na blbost lidí, jak lehce se nechají na peníze nalákat...Tento pseudodokument určitě stojí za shlédnutí. Pobaví, snad víc než ti feťáci v Big Brotherovi nebo ty anorektičky co teď jezdí na Primě.

Králičí mnohoznačnost

6. července 2008 v 12:53 | Kejtyna
Co si vybavíte, když uslyšíte králík ? (popř. zajíc) Mnohým z nás se vybaví oběd, některým roztomilé chundelaté zvířátko, někomu zas roztomilý chundelatý kožich, jinému králíček Playboy...prostě roztomilost sama...ovšem králíci mají i své tajemné stránky...viděl někdo z vás ten film o paranoidním schizofrenikovi Donnie Darkovi? Jeho "kámoš" byl právě králík. A co jsem viděla, tak dost zmutovanej králík. (viz dolů)
Takže asi tak...proč si králíci nevědomky získali svět? Jistě, říká se, že pes je nejlešpší přítel člověka, ale ještě jsem neviděla, aby někdo dával psa jako symbol, hojnosti, plodnosti nebo erotiky.
Je však zvláštní, jak rozporuplným savcem králík je. Na jednu stranu, rozkošný chundeláč na druhou však celkem mazaná příšerka. Co mu dodává na popularitě? Že by ta roztomilá dvě ouška a ocásek...to by potom vysvětlovalo, proč se sexuálním amatérům říká "zajíčci..."
Paradoxně tu mluvíme o malých tvorečcích s groteskně vystrčenýma předníma zubama a směšným poskakováním. Nicméně králíci nebyli nikdy narozdíl od ostatních zvířátek v pohádkách považováni za "debily". Možná za naivky...ale za blbé rozhodně ne. Vezměte si třeba takového Medvídka Pů. Králík Králík (nejde o chybu, on se tak jmenuje) jesice trochu neurotik, ale jinak inteligence sama. Králičí máma v Krtečkovi, zase symbolizuje onu již výše zmiňovanou plodnost a hojnost. A Bugs Bunny nebo jak se jmenuje ten králík z toho animáku...o tom raději ani nemluvě...
Když se Reneé Zellweger alias Bridget Jonesová navlékla do kostýmku Králíčka Playboye jistě neměla působit "jen" roztomile...Nazávěr bych snad mohla jen říct, že až si budete rozbalovat o Velikonocích Velikonočního zajíčka, zkuste si představit, jaké by to bylo, kdyby vám do alobalu balili třeba takovou čokoládovou kočku nebo psa...

Brněnská chlouba TITANIC

3. května 2008 v 13:48 | Kejtyna
Jistě každý z vás jednou slyšel o jednom z nejluxusnějších parníků ve své době, který ztroskotal z noci 14. na 15. 4. 1912. Já měla tu možnost na vlastní oči vidět hmatatelné (kéžby) důkazy, vylovené ze dna Antlantického oceánu.
RMS (royal mail steamer) Titanic byla loď která se každopádně zapsala minimálně do lodní historie.
Jistě každý z vás jednou slyšel o jednom z nejluxusnějších parníků ve své době, který ztroskotal z noci 14. na 15. 4. 1912. Já měla tu možnost na vlastní oči vidět hmatatelné (kéžby) důkazy, vylovené ze dna Antlantického oceánu.
Dostat se od Zvonařky (což je jediné místo v Brně kromě fakultky, kde se jakžtakž zorientuju, naštěstí jsem měla zkušený doprovod) až do Štěpnic nebo bůhvíkde to je, vážné není lehké, jak jsme brzy zjistily. Sice bylo jen pár minut po desáté (= otvírací doba) ale před tzv. Titanic Hall byl pěkný nával. S trochou mistrného předbíhání se mi podařilo se nenápadně prokopat až k pokladně aniž by mi někdo něco otřískal o hlavu. A ještě jsem si stihla udělat pár snímků ze kterých tu zveřejním něco málo fotomontáží.
No tak jsme prošli opravdu důkladnou ochrankou (nebo jak se jim říká) a byly jsme tam. Jakmile jsme si odložily věci do šatny a vešly do prostoru expozice ohromila nás ta neuvěřitelná historie. Někde jsem četla, že ta výstava stála stejně jako průměrný film (takže pro představu několik milionů dolarů) a bylo to na tom vidět. Okamžitě mě zahlušily (něco jako zaslepily) dunivé zvuky, které nás provázely celou výstavou. Ten začátek byl fascinující.
Na zdech bylo napsáno može textu a kolem vitrín s vylovenými exponáty se kupili a strkali lidé. V některých vitrínách byl měřič tlaku, což mne nadchlo, protože - logicky - když třeba taková kožená taška byla vylovena ze dna oceánu, tak by se asi při běžném tlaku rozpadla...
Avšak nemohla jsem se - zejména zpočátku - ubránit neustálému srovnávání s filmem. Byla tam fakta, ale také třeba obrázky celé lodi - v barevném, tudíž to musela být fotka repliky a jediná replika byl Titanic, co si zahrál ve filmu - alespoň doté doby, dokud ho pan Cameron neposlal ke dnu. Byly tam také úžasné 3D záběry, které jsme mohli vidět ve filmu ("ještě pár hodin se tam na hladině druhá část pohupovala jako korkový vršek a pak sjela ke dnu...dobrý, co?").
Již při vstupu na výstavu jsme si mohli vybrat palubní lístek. (na obrázku fotka vlevo dole). Na listku byly podrobné údaje - to už se dnes vidí málo kde. Byly to lístky, které byly vytvořeny podle těch původních od lodní společnosti White star line. Zjistila jsem kdy a odkud ta "moje" osoba vyplula, jak se jmenovala, kolik jí bylo, kde se narodila, s kým jela, kolikátou třídou jela, ve které kajutě, kam jede a proč tam jede. A navíc tam byly nějaké zvláštní údaje o životě té osoby.
Výstava byla vskutku originální. Žádná nudná klasika. Měli jsme možnost nahlédnout do ložnice 1. a 3. třidy (ve srovnání s filmem to vskutku nebyl moc velký rozdíl), šáhnout si na kus dřeva z lodi, přičichnout k (mimochodem hrozně máchnoucím) ampulkám parfémů nějaké dámy. K tomu poslednímu - je pozoruhodné, jak se zachovaly - téměř sto let byly pod vodou! Navíc slaná mořská voda negativně působila na spoustu věcí, třeba z talířů smyla ornamenty, ale kupodivu parfémy se zachovaly. Spoustu návštěvníků též zaujala obří replika kry - prostě kus zmarzeného sněhu - nejspíš proto, že to byla jediná věc, kterou si člověk na té výstavě mohl pořádně osahat. Lidé do něj otiskovali své ruce a jiní do těch otisků ty své pichali - rozkošné.
Vskutku to bylo živé svědectví o Titaniku. Dozvěděla jsem se úplně vše. Od nádobí v kuchyni přes osobní hygienu, kohoutky až po oděvy tehdejších mužů ve vyšší třídě. Dokonce jsem zjistila, že ceny jízdenek do nejnižší třídy stály v přepočtu na dnešní kč asi 4 000 kč a do první třídy kolem milionu.
Ke konci výstavy nás čekal dlouhý seznam cestujících. Byl rozdělen na několik kategorií - I. třída, II. třída, III. třída a posádka. A tam dva odstavce - ti do přežili a ti , které se nepodařilo zachránit. Zajímavé je, že zachráněných bylo nejvíc u I. třídy a nejméně u posádky. Moje paní ze III. třídy to přežila. Nevím proč mě tak zasáhlo, že její dva synové ne.

Fenomén youtube

19. dubna 2008 v 16:15 | Kejtyna
Znáte youtube? Kdo ne, tak ten jako by nebyl. Každý alespoň průměrný surfer zná youtub. Je to neuvěřitelná věcička - najdete tam soundtracky, reklamy, části filmů, videoklipy....prostě všechno na co si jen vzpomenete. Ti zručnější pak také mohou najít profil některých slavných hvězd, které si stejně jako každý mohli profil založit (např. Paris Hilton, Michael Jackson, Madonna - její poslední přidaný klip byl, jak tam vysává, Avril Lavigne, Christina Aguilera, Shakira...), dokonce tam můžete zjistit,jaký má Paris Hilton ráda klip (mimochodem je to Circle Circle Dot Dot - Jamie Kennedy and Stu Stone). Můžete sledovat, aktuální klipy populárních skupin, které je ze svých profilů stále aktualizují (co jsem měla možnost vidět, tak tak činí např. HIM, Greenday, Simple Plan, Tatu...). Dokonce pokud máte též profil na youtub, můžete jim klidně napsat. Vyžaduje to ovšem jistou znalost angličtiny a zručnost...
YouTube je největší internetový server pro sdílení filmových souborů. Založili jej v únoru 2005 Chad Hurley, Steve Chen and Jawed Karim, v listopadu 2006 byl zakoupen společností Google za 1,65 miliardy dolarů[1]. Od svého založení zaznamenal návštěvnost převyšující 100 milionů.
Každý se může zdarma zaregistrovat a sdílet své filmy s ostatními uživateli. YouTube stojí za zrodem mnoha internetových hvězd - uživatelů, jejichž filmy shlédlo obrovské množství lidí (často přes milion). Největším problémem je však pro server fakt, že mnozí nahrávají obsah porušující autorská práva (hudební klipy, části filmů atd.). (zdroj:wikipedie)
Spousta serverů se po youtub opičí, ale žádný z nich nikdy nedosáhl takové popularity jako výše jmenovaný. Jeho dokonalost je právě v jednoduchosti a skvělé dostupnosti.(stačí mít jen flash player) Jedním z nejslavnějších lidí co je proslavilo youtube je jednaosmdesátiletý pán, vystupující pod přezdívkou geriatric 1927 jinak je to angličan Peter. Pravděpodobně jsem o něm už někdy psala, ale pro ty, co nečetli, je to jednojeho videjo.
Youtube slouží pro zábavu i poučení. Například my ve škole jsme se měli vrámci přírodopisu dívat na tsunami (nakonec to kikslo, protože neměli právě onen zmiňovaný flashplayer). Takže youtube zdar!

Čína, Čína, Čína

4. dubna 2008 v 20:39 | Kejtyna
Jistě si z vás každá všímnul malých titulků made in china. Čína jako jedna z mnoha orientálních zemí má nejlevnější pracovní síly, tudíž se spousta věcí vyváží právě odtamtud. Bohužel se ovšem potvrzuje fakt, že nezáleží na kvantitě, ale na kvalitě. Tohle přísloví včak číňani neznají. ade in china není zárukou kvality.
Ovšem platí rovnice - čínské zboží = levné zboží. Například dneska jsem byla v hudebninách, poptat se po nějakých houslích. A světe div se. Čínské housle měli za 4 litry zatímco české stály 9. Myslím, že brzy bude české zboží pouze luxus, který si bude moct dovolit málokdo. Ist nicht möglich?
Bizarní však je, že oblečení vyrobené v Číně prodávají naši vietnamští spoluobčané. Myslím, že k tomu není co dodávat, všichni víme, jak to chodí v takové renomované luxusní tržnici příp. super obchodě. Aby jste věděli že i vietnamci jdou s módou, přikládám odkaz na první vietnamský internetový obchod ->http://vietnamsky.prodejce.cz/ . Najdete tam super značky abidas a panna. No prostě neber to...
A co závěrem? Čínské produkty pomalu ale jistě ovládají světový trh. A daří se jim to. Šikovný čínský ručičky.

Nohavicova Ladovská zima 20.3.

23. března 2008 v 3:16 | Kejtyna
Znáte Jaromíra Nohavicu a jeho trhák Ladovská zima? A slyšeli jste taky o největší autonehodě v ČR, která se stala 20.3.2008 na dálnici D1? Tyhle zdánlivě dvě nesouvisející věci mají hodně společného =)
Když pan Nohavica v roce 2006 psal píseň o bizardní zimě, ani netušil, jak celkem přesně popisuje současnou situaci. Pro ty, jež píseň neznají jsem si našla něco málo:
Mrzne jak sviňa
třicet pod nulu
auto ani neškytne
hrudky se dělaju v Mogulu
Kolony aut
krok-sun-krok
bo silničáři ta jak
každý rok
su překvapení velice
že sníh zasypal
jim silnice
Pendolíno stojí
kdesi gu Polomy
zamrzli mu
všecky CD-ROMy
A policajti?
Ti to jistí z dálky
zalezlý do Aralky
Na Vysočině zavřeli D jedničku
kamióny hráli na honičku
Takzvané rallye Letní gumy

v tym kopcu u Meziřící
spěchali s melounama
a teď jsou v...(však víte kde)
A v Praze kalamita jak na Sibiři
tři centimetry sněhu
a u Muzea štyři
Místo toho aby se člověk bál
zajít do Tesca na nakupy
jak jsou tam na tych
rovných střechách sněhu kupy
Do toho všeho jak mi
jak mám zmrzlý nos aj líce
a tak ještě z radia
provokater Nohavica

Chcete vypadat jako blbci? Nalepte si do okna modrou hvězdu

15. března 2008 v 7:36 | Kejtyna
Taky jste si někdy v dohledné době všimli těch úžasných a nádherně modrých hvězdiček (ani náhodou), které si lidi lepí do oken a doufají, že zrovna kolem jejich baráku pojede autíčko a naloží jim jenom tak 100 litrů a navrch autíčko? Patříte k nim? No potěš...
Co to vlastně je? Je to ta nejlevnější reklama jakou si firma nestlé - orion může udělat. Teda kromě toho že natisknou pár desítek tisíc papírků s obrovskýma hvězdickama. Ty si pak milí naivkové nalepí pěkně u okýnek a čekají. A čekají a čekají...asi stejně jako ten dědek jak čekal, že vyroste řepa ("dědek čeká, čeká, mráz ho leká..." nebo tak nějak). Jenomže narozdíl od dědka vy dostanete jedině tak h... vlastně ani to ne.
Jenomže ono to autíčko nejezdí. Tenhle trapný reklamní plakátek totiž kapičku kecá. Ony totiž rozšířenější pravidla ve zkratce zní "vyfoťte se se svým oknem a hvězdičkou, pošlete nám fotku spolu s deseti obaly od orion a čekejte jestli se na vás štěstí usměje." Jenomže to už ví málokdo. Takže těch 100.000 kč denně...až je dostanete, napište mi, ať překopu celou svou teorii.
Zajímalo by mě, jestli si lidi uvědomují, jak moc je to trapné. JE to pěkně trapné. Nic nevyhrají a navíc vypadají jako idioti. Ale kolik lidí si to neuvědomuje a se slepou nadějí si vlepí do okna ten umaštěný papír.
Ošklivá modrá hvězda jim září v okně a oni si myslí, bůhví jak nejsou chytří. Nic proti, ale podle mě téhle báchorce o zlatém praseti uvěřila velká spousta lidí. Jen co procházíte městem, příp. vesniců, zkuste schválně spočítat hvězdičky. Myslím že jich nebude málo. Tím víc je mi líto, že jsme národ ignorantů. Kdo jiný by si do okna nalepil takový ošklivý papír?

Buďte policajtem

8. března 2008 v 13:01 | Kejtyna
Policije ČR nabírá nové členy. Tak to tu ještě nebylo! Pod trefným názvem P1000 (kdo ví, co to znamená? možná jich přijmou tisíc...) se skrývá šance pro spoustu nezaměstnaných. Tak trochu mi to připomíná reálný remake několikatidílného filmu Policejní akademie. Pokud všichni uchazeči budou podobní jako ve filmu, tak to se máme na co těšit =) Náhodou to musí být zajímavá práce....škoda že mi ještě není 18, to by ste koukali!
A ještě něco - je to unikátné příležitost, jelikož policisté zřídili nové stanice a začínají sepoužívat nové zbraně (nepř. elektrický paralyzér aj.) takže za takový rok všude budeme potkávat amatéry s moderními zbraněmi. Jupí!

Ropáčci, ČEZáčci, Klauzíček a já

5. března 2008 v 18:02 | Kejtyna
Upozornění: Tento článek je pouze subjektivně zaměřený a vžádném případě neslouží kovlivnění větší skupiny lidí. Pokud jste prezident republiky Václav Klaus nebo manažer nejmenované firmy ČEZ urychleně prosím opusťte tuto stránku. Stejně jako důchodci se i já - hroozně ráda - bavím o politice. Víte, když už vám dochází společenská témata k hovoru, spolehlivě s někým hodíte řeč na téma politika (tedy pokud to není bezďanebo osoba, která nevlastní televizi, pak se vám podaří hovor ukončit velice rychle, tuším, že vás pošle někam...).
Sotva se magická osmička rozhoupala (jo, já vím, je to velice trapný a médii hlavně zpočátku roku přetřásaný jinotaj - všichni si myslí, že jsou originální, a nikomu se to nedaří - 1918, 1948, 1989...nezapomněla jsem na něco? ) už tu máme hafo "příjemných" změn.
Naskočili jsme na Úžasné regulační poplatky, které si vymyslel pan Julínek (slyšela jsem i lichotivější přezdívky jako je Šul*nek, Ten k*etén nebo Zku*vysyn, ale to se nesluší na blogu ukazovat, takže o tom pomlčím), zvýšení cen ropy takže samozřejmě i pohonných hmot (což se odráží na úplně všem jiném). Ropa, jakožto vyčerpatelné fosilní palivo se v dnešní době srovnává - pompézně řečeno - se zlatem a platinou. S cenami ropy se zvyšují i ceny benzinu a galon (asi 3,79 litru) se prodává asi za 2,73 USD. Proti pátku se jeho cena zvýšila o více než dvě procenta. Podobně cena topného oleje se zvýšila o 2,2 procenta na 2,87 USD za galon.
Ale poďme dál. Skandál v ČEZu. Manažeři si nadělili milionové odměny - pravděpodobně se řídili heslem :"Žijte si v teplíčku,ale nás zahřejou miliardy vytřískané z vás!Ha, ha." Koukám že na vánočním mejdanu v ČEZ si asi pěkně užili...Ono to bylo ještě kapičku ináč. Drahoušci dostali akcie a záleželo na nich, co s nimi udělají. A co pak? Jejich prodejem získají miliony. BTW níže uvádím seznam "obdarovaných", takže pokud někdo z vás nwkoho z oněch milionářů zná, tož mu pošlete můj mejl. Budu vám vděčna
Kolik peněz mohou manažeři získat
JménoPotenciální výnos (v mil. Kč.)
Roman Martin677
Beneš Daniel47,6
Pleskač Tomáš44,1
Pasák Zdeněk44,5
Cyrani Pavel11,5
Feist Jiří16,6
Křížek Karel20,1
Mazač Bohumil62,1
Schmalz Vladimír62,1
Sedlák Josef37,2
Skalka Michal39,8
Šmucr Igor60,3
Štěpán Lubomír17,7
Zdroj: ČEZ, řazení je podle počtu opcí. Martin Roman jich může uplatnit nejvíce - 675 tisíc, Lubomír Štěpán 75 tisíc.
A konečně kontroverzní prezidentské volby. Korupce, vydírání, korupce. Můj dědeček to skvěle vistihl "Tož oni to tam majů také, to sa nediv. Ten mu hen šůpne kufr s milijónem a ten volí Klauza. Jim to nic nezebere, taký milijón oni majů za měsíc..." Takže asi tak. Alespoň,že víme, kdo má ve sněmovně víc peněz a kdo víc kreditu na výhružné SMS. Ale máme tu i pozitivní věci v té naší osmičce. Koruna stále sílí. Kurzovní lístek najdete na stránkách ČNB nebo na kurzy.cz .Me se sem už nevlezl.

Potterovská mánie

20. ledna 2008 v 19:26 | Kejtyna
První kniha Harryho Pottera vyšla v roce 1997. Od té doby se mánie nezastavila. Fanoušci šílí, točí se filmy, tisknou se peřiny a polštáře s Harrym Potterem a Rowlingová se topí v penězích. Co stojí za tímhle čarodějnickým boomem? Proč po Harrym šílí miliony lidí - malých i velkých?
Prodejnost knih
Harry Potter a Kámen mudrců
  • Pevná vazba: 6,1 milionů
  • Paperback: 10,9 milionů
Harry Potter a Tajemná komnata
  • Pevná vazba: 7,1 milionů
  • Paperback: 7,5 milionů
Harry Potter a Vězeň z Azkabanu
  • Pevná vazba: 7,6 milionů
  • Paperback: 5,2 milionů
Harry Potter a Ohnivý pohár
  • Pevná vazba: 8,9 milionů
  • Paperback: 3,4 milionů
Harry Potter a Fénixův řád
  • Pevná vazba: 12,2 milionů
  • Paperback: 1,5 milionů
Harry Potter a princ dvojí krve
  • Pevná vazba: 6,9 milionů (během prvních 24 hodin), 11 milionů (k 21.9.2005)
  • Paperback: (zatím nevydán)
Harry Potter a Relikvie smrti
Na Lide.cz je nepřehlednutelná reklama, která se svaží vzbudit davové šílenství, které po letech upadá. Ze začátku to byl rozkošný příběh (abych se přiznala HP sem nečetla ani jednoho vyjma 5. dílu. nijak mě to neoslovilo. Jo a co se týče filmu tak jsem s pár klukama dělala na parodii na druhý díl...) jenomže jak Harry dospíval upadala mentalita autorky, co se týče psaní dětských knížek. Přibývalo násilí a dokonce jsem zaslechla i něco o svlíkání (WOWteda jestli to natočej,tak se asi o tykouzelnický krávinky začnu zajímat =D). Jenomže podle mě o nahýho Radciffa kromě nadržené Rowlingové a pár statisíců puberťaček nikdo nestojí....
Série o Harry Potterovi vyvolala celou řadu sporů. Podle Americké asociace knihoven patří od roku 1998 tyto knihy mezi nejžádanější. Stížnosti směřují často k tomu, že knihy podporují okultismus, satanismus, jsou násilnické a obsahují motivy kritizující rodinný život. Některé křesťanské spolky ve Spojených státech je proto zavrhují coby přímou propagaci čarodějnictví. Knihy kritizoval i současný papež Benedikt XVI. v době, kdy byl ještě kardinálem. Na druhou stranu řada církevních hodnostářů knihy naopak podpořila. Stížnosti věřících byly parodovány např. v seriálu Simpsonovi, kde věrný křesťan Ned Flanders předčítá Harryho Pottera svým dětem, přičemž příběh uzavírá slovy "a tak se Harry Potter propadl se všemi svými kouzelnickými kamarády do pekla za provozování čarodějnictví." Synové pak zatleskají a Ned vhodí knihu do krbu.
Harry Potter (stejně jako jeho herecký představitel Radciffe) má spoustu příznivců. Na netu jsou tisíce jeho fanklubů. Schválně zkuste na googlovi zadat heslo "Harry Potter". Vyplivne vám to 142 000 000 odkazů. Tenhle fenomén má nesmírnou popularitu, možná přeháním, ale v posledních letech je snad větším bestsellerem už jenom Bible. Proč? Vždyť HP není první ani poslední kniha co o čarodějích vyšla. Chudý chlapeček ke štěstí přišel. Trochu jako Popelka (akorát to není ženská a nevezme si prince,doufám). Vlastně filmy o tom, jak dobro porazilo zlo rozvášňovaly lidi odnepaměti, tak proč je nenechat při tom, že život je fair.
Tak jo,tohle sice neni z pottera,ale ja sinemohla nechatujit to sem dat...a mezi nami...ze ho ale ma, co?Taže pokud máte cestu do velké británie nenechtesi ujít představení Equus.

Ne!Santu ne!

2. ledna 2008 v 10:14 | Kejtyna
Nojo, je to fakt, že po Vánocích už téměř ani vidu ani slechu a já tady začínám se Santíkem. Bohužel jsem na tuhle stránku narazila až dnes, takže nebudu honit bycha a hodím to sem teď. Zdroj:Anti-santa.cz

Autor fotografie: Lukáš Vrtílek

Chceme, aby našim dětem nosil dárky Ježíšek.
Stejně jako nám, když jsme byli malí...

Naším cílem je odstěhovat Santu Clause zpátky tam, kam patří - do Spojených států, Anglie a dalších států s anglosaskou tradicí. Nenechali jsme si vnutit dědu Mráze, tak proč by se teď na nás měl z každé druhé výlohy i z reklam v televizi šklebit nějaký Santa? Máme vlastní, a krásné tradice.
Tahle stránka nemá jiný účel, než právě upozorňovat. Nejsme hnutí, ani registrovaný spolek, nebudeme svolávat demonstrace. Jsme skupina lidí, kteří se shodli na tom, že už se s tím musí něco udělat. Pokud už máte Santy taky plné zuby, můžete tu vyjádřit své názory v Diskuzi.
My pak čas od času budeme vaše ohlasy rozesílat reklamním agenturám a firmám, v jejichž reklamě se objeví Santa, červená čepice, sobi a podobný nevkus. Jen tak, aby viděli... a aby věděli!
Všichni jsme jejich zákazníci (přinejmenším potenciální). Když nás bude hodně, uvědomí si, že přicházejí o zisky. A to je naše zbraň!

Vzestup a pád Santy Clause

Santův nástup v Česku má paralelu v tom Hitlerově. Po desetiletích komunismu tu byly všechny tradiční hodnoty rozvrácené právě tak, jako v Německu po první válce a hospodářské krizi. Příchod silné osobnosti, která dá znovu věcem řád vyvolal v masách úlevu. Konečně je tu někdo, na koho bude spolehnutí. Santa z pomyslného řečnického pultíku zahřímal: "Já vám odteď budu zařizovat krásné Vánoce!" Jeho výhodou vždy bylo a bude fakt, že Ježíška jako symbol českých Vánoc nelze plácnout na billboard, rozhýbat v televizi nebo namalovat na výlohu. Jak taky? Jako chlapečka v jesličkách? Logo s trnovou korunou? Muže s křídly? Proto u nás Santa rychle získával pozice. Rozdával Coca Colu z kamiónu, přinášel dárky od Home Creditu, v ženské mutaci zastavoval čas pro Eurotel atd. atd.
Společně s několika sponzory a společenskými organizacemi jsme se v CCC: rozhodli veřejně poukázat na to, jak nesmyslné je mít za Ježíška Santu /když pomineme, že Santa Claus tedy Saint Nicolas je vlastně Mikuláš./ Po diskuzi jsme v textařském klubu nejprve zavrhli cestu nahrazení Santy "správným" Ježíškem, jak se asi pokouší organizátoři akce "Česko kreslí Ježíška". Ježíšek je v každém z nás jiný a jakákoli zhmotněná podoba nebude národem přijata jako dostatečná náhrada dobromyslného červeného Santy.
V našich teritoriích má symbol Ježíška ať už chceme či nechceme silný spirituální význam a svojí historii. Jeho narození i smrt dokáže popsat každý průměrně inteligentní občan. V posledních letech byl navíc zpopularizován díly jako Poslední pokušení Krista, Jesus Christ Superstar nebo Umučení Ježíše Krista.

Ježíšek je prostě pojem a 24. prosince tu Santa Claus nemá co pohledávat. Leda, že by se nějakým trikem dostal jako kukačka do cizího hnízda. Absurdní! A o tom je naše budoucí kampaň.
Petr Vlasák, člen CCC.
Anti-Santa banner
Naprosto s tím souhlasím, tudíž není co dodat...BTW v kolikati filmech schválně rozdává dárek Ježíšek a v kolikati filmech je to Santa?

Co tak usnout a probudit se v budoucnosti?Tohle není sience fiction!

24. prosince 2007 v 18:31 | Kejtyna
Tak mi dneska došel velice zajímavýmejl.Kromě obvyklých spamů a statistik mi někdo poslal odkaz na firmu,která nabízí hibernaci lidí.
Už Jules Verne ve svých dílech o této metodě polemizoval. V povídce Ve XXIX. století, kterou napsal Michel Verne podle původního náčrt svého otce,se zabývají 29. stoletím. Verne si myslel, že hibernace je věc, která je připisována velice vzdálené budoucnosti :Jediné, co se lidstvu ve 29. století ještě nedaří, je hybernace. Oživovací operace sto let zmrazeného doktor Faithburna, přenášené fonotelefotem, je neúspěšná. Benett o nepodařeném pokusu soudí, že vynález bude nutno ještě "poněkud vylepšit".
Avšak nikoho nenapadlo že umělé zmrazování lidí bude hudbou již příštího století. Hibernace je odvozená od latinského hibernakulum což je označení pro zimní spánek zvířat, takže pokud někdo čekal zoologický článek o naší zimní fauně, tak jej zklamu.
Víte, takové zmražení lidí, to je velice vděčné téma, především pro tvůrce filmů. Jen tak namátkově? Akta X: Film, Grand hotel, Zmrazení, Absurdistán aj.
Ale trochu jsem odbočila. V září kolovala fáma, že první zmrazení lidé se mají objevit už v tomto roce. Tato zpráva nebyla nijak dokázana, ale ani vyvrácena.
Vědci z Washingtonské univerzity a Hutchinsonova centra pro výzkum rakoviny uvedli myši do stavu blížícímu se bezvědomí. V praxi to znamenalo, že u nich vratně utlumili veškeré viditelné životní procesy probíhající v organizmu.

Udělali to tak, že je umístili do místnosti se vzduchem s větším množstvím sirovodíku - zapáchajícího plynu, který je například ve zkažených vejcích. Ve vysokých koncentracích může být smrtelný, běžně jej však člověk i zvířata produkují a předpokládá se, že pomáhá regulovat tělesnou teplotu a aktivitu metabolismu.

Harmonogram veřejných aktivit

+ září 2007
spuštění webových stránek pro skupinu zemí A
+ leden 2008
zahájení příjmu předběžných přihlášek do projektu
+ únor 2008
spuštění webových stránek pro skupinu zemí B
+ duben 2008
zahájení uzavírání závazných smluv s klienty
+ srpen 2008
příjem klientů, hlavní fáze projektu

Kromě možného využití pro vesmírné cesty, schopnost navozovat stavy podobné hibernaci, jak bývá označován zimní spánek zvířat či období odpočinku rostlin, by to mohlo mít široké uplatnění hlavně v lékařství. Podle šéfa týmu Marka Rotha by to mohlo pomoci například při léčbě rakoviny či problémech spojených s nedostatkem krve či náhradních orgánů a tkání.

Při hibernaci se aktivita tělesných buněk zpomalí či téměř zastaví, čímž se například výrazně sníží potřeba kyslíku.
A co na závěr? Kdo z vás by se chtěl zúčastnit zmrazení, tak zabrouzdejte na icelift.com a tam se zaregistrovat. A v příštím roce se můžete za pouhých 5000$ (asi 91 500 kč) nechat zmrazit na 50 let. Dobrá stránka na tom je, že se uvidíte se svými pravnoučaty a Paris Hilton, která se takx nechá zmrazit. A špatná? No, asi všechno ostatní.

Anna Honová - přítomná historie

14. prosince 2007 v 20:58 | Kejtyna

Dne 12.12. zavítala i na naši školu osobnost s velkým O, paní Anna Honová.
  • Anna Honová, narozena 8.8.1926, se hned po únoru 1948 zapojila do protikomunistického odboje a za svou činnost byla několik let vězněna.
  • V roce 1968 patřila k zakladatelům a aktivním představitelům organizace politických vězňů K 231, což jí přineslo další dlouholetou perzekuci ze strany totalitního režimu.
  • V roce 1989 stála u zrodu Konfederace politických vězňů, v jejíchž řadách se stále aktivně angažuje za svobodu a demokracii v naší zemi.
Beseda s ní byla pro všechny jistě velkým přínosem a abych neošidila i své (ne)čtenáře tak jsem se rozhodla pracně nahranou besedu (při níž mluví především paní Honová) upnout na net. Z něj sem vypsala alespoň něco málo z prvních 30 minut:
… jistě jste slyšeli o hradištské věznici,možná jste tam i mnozí byli a teď správě na ministerstvu jednalo o tom,že je to zdebastovaná budova, od šedesátých let uzavřená a je to jediný kriminál v republice, který je zachovaný v tom původním stavu. Takové ty "těžké " věznice, jako je Jihlava, Mírov nebo Leopoldov a nebo Bory, tak ty slouží dál těm vězňům a ty jsou tak moderně vybavené, že když někdo se tam dostane, tak podle Evropské unie ty věznice musí být vybaveny execeltně.Ono to musí mít nějaké parametry, ta cela.U nás cela byla veliká 2×3 metry a sice to bylo vysoké, ale vzduch skoro žádný, okénko kdesi u stropu, nesměla se otvírat, kdežto oni musí mít určité parametry,oni mají záchody, které jsou vestavěné v té cele, jsou splachovací,mají tam umyvadla, kdežto u nás na celách byl žanek. To si asi vaše prababičky pamatují, co to byl žanek, to byl prádelní hrnec. Prádelní hrnec, a to sloužilo jako WC. Tam celá cela - v těch větších pobývalo až deset žen, nebo mužů - tak to byl jejich záchod. Tak tam se házely vložky po použití a tak všecko. A to se vynášelo 2× denně, to vynášely chotbařky do takové malé místnosti, tam byl takový lastr (poklop), který máte na kanálech, zamřížovaný, musel být hustě zamřížovaný, aby tama nešel nějaký leták nebo něco propašovat. A tož to se muselo všechno takovým hákem tam vylívat.
A tak to bylo trošku zabezpečené proti infekci, dával se tam disol, nevím jestli to znáte, sice to zapáchalo, ale pomáhalo to...
…tož oněměli takové metody. Další metodu oněměli, jak byla ta vězeňská kaple v Hradišti, ta je ještě celkem zachovaná, byla ještě postavena za Rakouska-Uherska, a v Uherské Hradišti bylo popraveno 41 němců. Ta vězeňská kaple sloužila tenkrát, jak tam byli ti kněží a kdo byl prostě věřící a chtěl si ulevit nebo ulehčit, tak chodil tam. Esenbákům se to hodilo po čtyřicátém osmém, samozřejmě tam už žádný kněz nesměl být, ale je napadla taková šlechta, čili oni se převlékli za kněze a šli zpovídat. Samozřejmě se to neutajilo, protože ti kněží nosí na určité období jiná roucha, ale to oni nevěděli, ale kdo je věřící, ten to poznal a tak se to rozneslo…
…A ty tresty, tam bylyhrozné…studenou vodou je polévali,pak horkou vodou je polévali, špendlíky se pichaly pod nehty, tím bejkovcem - ten bejkovec, ten používal pan Grebeníček, ten už zemřel, tak tomu jsme říkali mlátička, protože ten byl hroznej. A ten bejkovec právě on hrozně používal. Takže ty podmínky v tom Hradišti byly opravdu kruté. Ta hradišťská věznice je opravdu jediná věznice, tady vůbec, která je zachovaná v tom původním stavu…
…A kdo nesplnil tuto normu, tak dostal poloviční dávku jídla a to jídlo bylo velmi špatné. Dostávali jsme 20 dkg chleba na celý den. Pro muže to bylo tisíckrát horší než pro nás, my ženy to snášely líp. Ráno byla černá káva, tam byl takový povrch zelený, takže oni tam dávali nějaké drogy, to jsme poznali podle té barvy. Jinak nejlepší strava byla teda v sobotu, to byla troška mléka a na neděli jsme dostávali kousek sekané. Když už byly brambory, tak byly suché. A někdy v neděli, to byla cibulka. Tož to byl pro nás svátek. Na Vánoce, to byli tak sprostí, že nám dali třeba slanečka a nedali nám k tomu vodu, aby ten slaneček nebyl tak slaný. A to vylili prostě i z těch žanků vodu, protože měli obavu aby třeba někdo i tu moč nefiltroval přes vatu a nenapil se toho, když nebylo vody. To všecko měli oni takhle vymyšlené.

Superúžasná popelnice

7. prosince 2007 v 15:39 | Kejtyna
Znáte Magickinder? Blbá otázka. Jistěže každý zná kinder vajíčka. Nic neobvyklého, že můj pětiletý bráška dostal od Mikuláše taky jedno. Avšak poněkud mě překvapila "úžasná hračka" tam uvnitř...
Matka se snažila Tomovi pomoct s tou pitominkou.Po nezdaru ho s tím poslala za mnou. S*ala jsem se s tou blbostí půl hodiny (nekecám) a jako nic. To co se na obrázku tváří, jako hotová hračka, to je jen imitace.
Jen se pozorně podívejte na mapku dole.Koukám, že je to velice výstižné, tak, že to jistě složí i to tříleté dítě pro které je to určeno. Miniaturní součástky, jak můžete vidět jsou velice důkladně popsány na tom šikovném návodu. Oceňuju, že na to upozornili v 37 jazycích. Nesložila jsem to ani já a ani nikomu jinému, kdo to zkoušel se to nepodařilo tak, aby to sloužilo jako na obrázku. Opravdu si s tou věcí mají hrát děti?

Postmodení představa světa bez mužů

1. prosince 2007 v 20:21 | Kejtyna

Vždycky jsem si myslela, že jak v MF Dnes, tak v magazínu MF Dnes vycházejí alespoň trochu hodnotné články(tož co, lepší než Blesk...), které píší uvědomělí redaktoři. Když však tento čtvrtek (29.11.) vyšlo nové číslo, jehož hlavním tématem bylo přesvědčení, že emancipované ženy v dnešní době se dokáží obejít bez mužů, jaksi mě přesvěčili o opaku.
Pravděpodobně už nevědí o čem psát, protože svět bez mužů, to je jaksi blbost. Něco podobného, jako kdybyste si chtěli představit dálnici bez aut (a teď zrovna nemyslím, že by nebylo čím jezdit).
Na otázku světa bez mužů vám odpovím jednoduše: blbost.To jim nestačí. Na titulní straně mají poutavý úúúžasný nadpis Sexmise 2008 - Ženy vládnou světu, mají se muži bát? Ehm, ehm. Sice je MF "tak trochu" bulvár, ale co je moc, to je moc. A ješt k tomu se s tím rozkecávají na šesti stranách.Popsaných z obou stran.
Sexy (ani náhodou) obrázky a u nich vhodné popisky lovkyně,supermatka,opravářka,kardinálka a ředitelka zeměkoule. Tak to sorry, ale tohle se nedá číst ani na záchodě.
Zkuste si to představit: svět bez mužů. Nemluvě o tom, že by se rapidně zvýšil počet žen homosexuálně orientovaných, jenom proto, aby uspokojily svou touhu. Kdyby se dovedly samy dovést do jiného stavu, aniž by k tomu potřebovaly kopulaci, bylo by to sice zajímavé, že jo umělé oplodnění...zajímalo by mě, ale jak by se podle redaktorů MF dostaly spermie do spermabanky, když by nebyli muži, kteří by tam ty spermie jaksi uložili. A to je jenom špička ledovce. Tak prosimvás už nepište takový žvásty, nebo vás přestanu číst.

Osluchátkovaní

30. listopadu 2007 v 19:27 | Kejtyna
¨Kolikrát se vám stane, když jdete městem, že potkáte člověka se sluchátky v (na) uších? Jistě ne jednou. Přibližně od roku 1984, kdy byl vynelezen první model sluchátek si miliony teenagerů (nejen) nosí hudbu s sebou.
Co maj sluchátka za výhodu? Máte svý oblíbený songy všude s sebou. V buse se nenudíte. Můžete zajímavou chvíli prožít s patřičnou "kulisou". A nevýhody?Jste odříznutí od okolního světa. Lidé na vás často koukaj jako na blba. A když přecházíte silnici, pár metrů od vás jede kamion a klaxon vřeští jako na lesy, s tou hitovkou v uších puštěnou na maximum jej asi těžko uslyšíte.
Abych se přiznala, se svým Dooniem forty taky často tvoříme pár osluchátkovaných. Ale zase ne tak často. Zaprvý proto,že já nemám moc velkou výdrž a z těch "pecek" mě brzy rozbolí hlava (případně zalehnou uši ) a taky nechcu ztratit kontakt ze světem atd.; atd.
Ale víte, co je opravdu zajímavý? Že většinou podle typu a barvy sluchátek většinou poznáte jejich nositele. Nechci tím tvrdit, že dotyčný, co má v uších bílé sluchátka a v kapse pravděpodobně iPod nebo podobnou hračičku,musí být na 100% šamponek nebo zbohatlík co neví kam s prachama, ale taky to nevylučuju, že jo...Ale třeba ten, komu do uší valí pecky z černých sluchátek je má buďjako módní doplněk, je praktický nebo je prostě emo. Ne, dělám si jenom srandu. Tak jsem si jenom vzpoměla na zde již opěvované dívčí časopisy, a indentifikace člověka podle sluchátek mi přijde jako pěkná hovadina...no co, každý jednou šlápne vedle =D
P.S: Jo ale kdyby vás to zajímalo, tak hopeři a skejťáci většinou nosej takový ty velký "popelníky" na uších. To se neseknete.
 
 

Reklama