×Ochrana přírody a zvířat×

Kouzlo oblohy

7. března 2008 v 12:49 | Kejtyna
Již po staletí lidé upírali zrak k nebesům, v touze zachytit a poznat její kouzlo. Spousta astronomů s snažila přijít na to, co tam nahoře vidí. Teprve nyní, my, lidé žijící v moderní době víme opravdu mnoho.
Oblak, lidově též mrak, je nepravidelný útvar v atmosféře tvořený drobnými kapičkami vody nebo krystalky ledu. Oblak je z dálky vnímán jako souvislý bílý nebo šedavý objekt, zevnitř pozorovatel vnímá oblak jako mlhu.
Každou chvíli jsou mraky jiné. Někdy až neuvěřitelně neuvěřitelné. Včera se mi podařiloulovit ty červené (viz dole). Bohužel už pozdě, před tím to vypadalo mnohem pompéznějc. Co jsem zažila, tak mraky měly snad veškeré barvy z barevného spektra (snad až na tu zelenou...ale až dojde k pořáru atomové elektrárny, i ty zelené budou...).
A jak mraky vznikají? Oblaka obvykle vznikají kondenzací nasycených vodních par ve vzduchu. Teplý vzduch, který obsahuje vodní páry, stoupá vzhůru. Protože s výškou klesá atmosférický tlak, vzduch se rozpíná a tím ochlazuje. Po dosažení rosného bodu dochází ke kondenzaci nasycených par a vznikají drobné kapičky vody nebo krystalky ledu.
Tento popis je však velmi zjednodušený, například tvorba kapiček závisí na přítomnosti kondenzačních jader a podobně. Vzhled oblaku závisí na hustotě částic a jejich velikosti. Srážkami se částice slučují, v závislosti na podmínkách se mohou v různých místech zvětšovat i zmenšovat a také vypadávat jako srážky.(zdroj: wikipédije)
Tohle byl jenom malý odvar z toho, co na wikipedii o oblacích je. Ani bych netušila, že meteorologové vypozorovali několik druhů mraků (a kdo by vůbec tušil, že mraky majů nějaké druhy?). Každopádně doporučuju se mrknout sem. Opravdu pozoruhodné =)
Víte, že když je "zataženo" tak to může mít původ až v dalekém kosmu? Jesm si stoprocentně jistá, že tvary, početnost a barva oblaků závisí na momentální situaci počasí. Zrovna teď, když píšu článek avyhlídnu z okna, tak vidím blankytně modrou oblohu. A svítí sluníčko. Takže příjemný jarní počasí. Temná obloha, jak ji jistě všichni známe se jeví s příslibem pořádného slejváku. A konečně žlutá. Je to neuvěřitelné, ale zrána sem tam vídávám úchvatně žlutou oblohu smíšenou s bílomodrými mráčky. Tak pozvedněte hlavy od všedních starostí a koukněte někdy k nebi. Stojí to za pohled.

Ach ten venkov...

1. března 2008 v 20:24 | Kejtyna
No jo, tak zase trochu lilo. Pokud někdo žijete na jižní moravě tak jistě víte o čem mluvím =D Jako kuriozitu zde uvádím dvě fotky, zachycené asi dvě hodiny po dešti (ano Jano, fakt dík za foťák - BTW zabila by mě kdybych jí veřejně nepoděkovala...) na soutoku tří mini potůčků. Vskutuku, čistá voda nebo únik kapalin? Chtěla jsem to poslat na oddělení životního prostředí, ale nakonec mi tojeden úředník rozmluvil, páč je to neprůkazné, a že úřad nebude platit 4 litry za to, že se jim tam odborník kvůli mě bude rýpat v bahně. To je mi ale politika.
Hmm, trochu mi to připomíná čokoládu, takovou tu malinkatou, jak jsou tam dvě barvy...ňam...
Fidite...to je to moje ekologické cítění...

Kdo nosí naši potravu?

1. října 2007 v 0:09 | Kejtyna
Nedávno (jistě si jej pamatujete)jsemvydala článek o biopotravinách. Dnes jsem našla inačí letáček který s tím tak trochu souvisí. V první řaděbych se měla omluvit slepicím (nevěřila bych, že to někdy řeknu) protože to, co jsem psala o uzavřených chovech bylo ode mě hrubé a nefér.
Proč?Malý letáček o rozměru 30×10 cenťáků,na něm čtyři fotky,ale celkem mazec.
Představte si to - takové oškubanéstvůry,které celý život trpí, nemají dostatek živin a v životě neviděli slunce sedí a jako na běžícím páse snášejí vejce.
Ze zprávy CIWF "Jak máte rádi vejce?", 1998:

ZAKÁZANÉ INSTINKTY

Důkazy jsou zdrcující. Jedna studie za druhou potvrzovala, že slepice stejně jako každé jiné živé bytosti, mají své základní potřeby. Hledání potravy, pohyb a protahování, popelení a stavění hnízda jsou přirozené aktivity zdravých slepic, ve kterých jim bateriová klec brání.

Vědci měřili plochu, kterou slepice potřebují pro své jednotlivé pohyby. Až čtvrtina normálních pohybů hlavy je vyloučena z důvodu výšky klecí. K stání je zapotřebí 475 cm2, k roztažení křídel 1876 cm2. Při výměře 450 cm2 je v bateriové kleci velmi závažně omezen JAKÝKOLI normální pohyb. Ani 600 cm2, které jsou nyní doporučovány FAWC (a které má být dosaženo během pěti let) není dostatečných k tomu, aby slepice mohla roztáhnout křídla, nemluvě o chůzi, běhu nebo jiných reakcích na podněty.

Snášení vajec do hnízda je další instinktivní potřebou, mající pro slepici zásadní význam. Zamezením této potřeby a blokováním dalších přirozených instinktů vzniká u slepic stres. Projevuje se reakcemi s abnormálním chováním jako popelení "naprázdno". Je totiž normální, že slepice si obaluje své peří prachem, aby se zbavila přebytečného mazu. Není-li žádný prach k dispozici, provádějí i tak slepice v klecích tento pohyb… na základě svého instinktu.

Žádná živá bytost nemůže "vypnout" svoje instinkty. V kleci jsou trvalou příčinou naprostého utrpení.

ZLÁMANÉ KOSTI

Chůze, běh, roztažení křídel a let jsou rovněž zakázány uvězněním v kleci. Avšak bez základního používání nastává slábnutí kostí nazývané jako Cage Layer Fatigue (klecová únava kostí).U slepic, které měly normální přístup k podlaze, byla shledána pevnost kostí o 41% vyšší než u slepic v klecích, protože bez používání kosti ptáků v klecích jednoduše degenerují.

Stejně jako lidé trpí osteoporózou - trpí slepice stejným typem křehkosti kostí. A ta může být smrtelná Nedávná studie zkoumající slepice chované v klecích zjistila, že více než třetina veškerých úhynů v průběhu cyklu snášení vajec byla způsobena osteoporózou. U mrtvých slepic byly nalezeny zlomeniny kostí ve všech částech jejich těl. Každá slepice měla nejméně jednu frakturu žeber, hrudní kosti (sternum), pažní kosti (humerus), loketní kosti (radius), stehenní kosti (femur) nebo kosti holenní (tibia). Ty, které přežijí, mají kosti často natolik křehké, že nesnesou ani vyjmutí člověkem z klece. Ještě před odesláním na porážku hyne až 30% slepic z důvodů zlomenin kostí. Nedostatek pohybu je všeobecně uznávanou hlavní příčinou slabosti kostí spolu s nedostatkem minerálních látek v krmivu a také díky obrovské potřebě kalcia na produkci vajec (až 300 vajec na jednu slepici ročně). Nedostatek používání orgánů spolu se stresem přispívá k rozvoji jaterního hemoragického syndromu, kdy dochází u slepic ke smrtelnému protržení jater.

POŠKOZENÉ NOHY

Slepice omezená klecí není schopna si hledat potravu a používat zobák či hrabat svými pařáty. V přirozených podmínkách tráví slepice téměř polovinu denního času hledáním potravy a krmením. Hrabání v zemi udržuje pařáty zdravé. Jestliže je této jednoduché aktivitě zabráněno, pak mohou slepici narůst pařáty příliš dlouhé, zakrnělé nebo obrácené. Mohou dokonce obrůst mříž klece. Protože klece jsou projektovány tak, aby se snížilo nebezpečí poškození vajec, mají tyto mříže určitý sklon, což působí bolestivým tlakem na paty a působí poškození nohy ptáka.


KRMIVOVÉ UTRPENÍ

Dokonce i základní potřeba slepice, tj. přijímat potravu, je v bateriové kleci silně manipulována. Krmivo často obsahuje chemická barviva a je před klece dopravováno pásovým dopravníkem, na který nemohou najednou dosáhnout všechny slepice. Protože jejich přirozeným instinktem je zobat společně, svádí mezi sebou boje o příjem krmiva, a to dále přispívá k jejich utrpení. Život v klecích je zkrátka plný stresu, utrpení a je velice vzdálen přirozenému způsobu života.

EXISTUJÍ ALTERNATIVY

Volné umístění hejn jako je systém chovu v halách s bidýlky, systém na hluboké podestýlce nebo systém volných výběhů znamená životaschopnou a příznivější alternativu klecového chovu.Ve halovém systému mají slepice k dispozici bidýlka nad zemí. V systému na hluboké podestýlce mají k dispozici část plochy pokryté stelivem a vyvýšené části podlahy roštové nebo pletivové. V chovu s volným výběhem mohou být slepice chovány v halách nebo malých mobilních kurnících, ale mají volný přístup ven během dne.

V minulosti drůbežářský průmysl hájil bateriové klece tím, že tento systém ustájení omezuje agresivitu, která může poškozovat slepice ve všech typech ustájení. Zpráva FAWC (1997) podporuje názor, že bateriové klece do jisté míry slepice chrání, zejména když odpovědí drůbežářského průmyslu na agresivitu slepic bylo krácení zobáků ptáků. Krácení znamená upálení části zobáku rozžhavenou čepelí, aby se zabránilo agresivnímu klování do ostatních slepic. Není to však nic jiného, než rychlé řešení vymyšlené průmyslem, aby se proti příčinám agresivity nemuselo nic podnikat.

Pravdou je, že současné metody produkce vajec agresivitu ptáků vlastně podporují. Při zlepšení podmínek chovu není třeba krátit zobáky a neexistují žádné omluvy pro chov slepic v klecích.
Přecejenom biovajca budou lepčí.

Sloupy smrti

15. září 2007 v 12:17 | Kejtyna
Když jsem objevila drobnou fotogalerii na otcově laptopu, nějak jsem si to nedovedla dát do spojitosti. Jenomže pak jsem si uvědomila, že to nejsou záběry z hororu, nýbrž holá fakta zobrazena graficky.
V současné době existuje na území ČR asi 750 tisíc sloupů elektrického vedení, které mohou být pro ptáky nebezpečné, účinnou ochranou je vybaveno asi 10 % elektrických vedení. Problém vzniká zejména na linkách vysokého napětí 22 a 35 kV. Úhyny ptáků jsou však doloženy i na vodorovných izolátorech vedení 110 kV. Na územích, kde ČEZ Distribuce provozuje vysokonapěťová vedení, se nachází 26 z celkem 38 vyhlášených ptačích oblastí soustavy NATURA 2000, kterými prochází 3299 km vedení vysokého napětí společnosti ČEZ Distribuce. Z toho bylo již dříve zabezpečeno ochrannými prvky 783 km vedení.
Až desítky tisíc ptáků zahynou podle odhadu ročně pod dráty elektrického vedení. Zemřou na následky zásahu elektrickým proudem, nebo zranění, která si způsobí nárazem do drátů. Je to opravdu nutné?
Moc se o tom nemluví, proto o tom málokdo ví. Třeba takoví měšťáci, těm to může být šumafuk. No ano, jeden dva ptáci za den, ale desetitisíce? Jenomže kdo, kdo by (kromě ČEZu, který v tom asi vidí dobrou reklamu) by se s pitomými dráty zabezpečoval....

Globální problém zvaný market

11. září 2007 v 18:12 | Kejtyna
Ach lidi,lidi. Máte vy vůbec ponětí, jak se nám tady ty -markety množí? Je úplně jedno, jestli je to super,hyper nebo bůhvíco market. Faktem je, že je zbytečné jich stavět tolik. Je sice pravda, že je tam levné zboží a lidi můsto toho aby museli navštěvovat masnu, potraviny, drogerii, cukrárnu, sport, hračky, oděvy a bůhví co to raději najdou v jedné budově,mládež si tam chodí kupovat alkohol, cigarety a kondomy, protože tam všechno jede příliš rychle na to, aby to někdo kontroloval... Proto maj tyhle velký obchoďáky stamilionové tržby a stále skupují ty menší, ale...
Tržby řetězců byly roku 1997 25 miliard ,roku 2005 je to více než 145 miliard .

Obří markety v ČR Hypermarkety mají rozlohu nad 2500 m2. První hypermarket - Globus - se v Česku objevil v roce 1996. V roce 2006 už v zemi působí více než 220 hypermarketů.
A voni se množí. Lezou do stále opuštěnějších míst naší republiky. Tyhle obří plechové kvádry s velkými parkovišti jsou všude. A téměř nic je nemůže zastavit. A ženou se přes mrtvoly. Park, chráněné území nebo dětské hřiště. Je jim to jedno. Hlavně že budou mít nějakou další krabici, kde z lidí ždímat prachy.
Jak brání expanzi super a hypermarketů v západní Evropě?V Holandsku nebo ve Skandinávii si města nechávají vypracovat analýzu kupní síly obyvatelstva a určí si, kolik obchodů jakého druhu ji zasytí. "Pak vybere místo a čeká se, který investor přijde s nejlepší nabídkou," tvrdí Milan Štefanec z brněnského spolku Nesehnutí.
Města si tak často revitalizují lokality, kde nikdo nechce podnikat, jako třeba staré továrny.
"Proti tomu bychom samozřejmě nic neměli," tvrdí Štefanec. "U nás je to ale přesně naopak. Podmínky ke stavbě si neurčují města, ale investor," tvrdí.
"Západní země přísněji posuzují vliv hypermarketů na krajinu, německé územní plány limitují kapacitu obchodů, Britové rovnou zakázali stavět ve volné krajině mimo obce. Francie šla tak daleko, že vznik každého superobchodu musí povolovat vláda a prakticky umožňuje jen náhradu za zkrachovalý podnik," napsal nedávno časopis Respekt.
U nás žádné regulace nejsou a řetězce to dobře vědí. "Panuje představa, že už další expanze nehrozí. V roce 2000 se předpokládalo, že Česko neunese víc než sto hypermarketů, a dnes už jich máme asi 220. Existuje však asi 40 dalších projektů," upozorňuje Štefanec.
Co je na tom ale špatného, když lidé hypermarkety evidentně chtějí? "Například trh s potravinami mohou ovládnout tři nebo čtyři řetězce a tolik proklamovaná konkurence může vymizet," tvrdí Štefanec.
Jak se mají města a obce invazi marketů bránit? "Zastupitelstva si mohou v územních plánech určit, jestli a kolik jich kde chtějí," tvrdí Štefanec. Třeboň je například vykázala na svůj průmyslový sever a nikam jinam je nepustí.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava
Víte,podle mě lidé ani o takové velké obchody nestojí. Jo, je fajn tam sem tam zajet a nakoupit levně a ve velikém množství, ale co je moc, to je příliš. A popravdě, koho baví denně vybírat ze schránky tuny letáků, ze kterých se na vás šklebí nalakované a obarvené maso spolu s umělým salátem a ošklivou rybou? Jak jsem už výše zmiňovala, tyhle superobchody jsou dost velké. Pro představu - Hypernova měla roku 2005 , 50 prodejen, které mají celkem 212 328 m2 prodejní plochy(tutíž kromě parkovišŤ), což je srovnatelné s rozlohou více než dvaačtyřiceti velkých fotbalových hřišť.
A k tomu ty igelitové tašky. Jsou zdarma, dají vám jich tam dle vaší libosti a to vše zdarma. Přece nelze zákazníkovi naúčtovat tašku v hodnotě pár haléřů. Vždyť je to jedno, jaké dopady to má na životní prostředí...Řečeno lapidárně, bossové hyper-supermarketů mají dojem, že si mohou dovolit všechno.
Společnost Tesco Stores ČR a.s. zahájila v Postřižíně u Kralup nad Vltavou provoz distribučního centra v celkové výši 1.000 000 kroun. Centrum bude sloužit 76 obchodům Tesca v ČR. V současné době společnost v centru zaměstnává 600 lidí, od roku 2007 plánuje 1200 lidí (07). Celková rozloha skladů činí 55 000 metrů čtverečních.
Je sice moc hezký, že zaměstnaj tolik lidí, ale těch 5,5 hektaru se mohlo využít mnohem lépe. Neříkám, že oni by ty peníze využili nějak dobře, ale plocha, kterou zaujímají všechny ty nákupní plechovky je strašně velká. Představte si to tak za 50,60 let. Kromě toho, že někteří budeme mrtví a ze mě bude dlchodkyně, která bude prolezlá všemi nemocemi, co nevstane ani z postele, tak tyhle obchoďáky tu už nebudou. Nějaký Mozek totiž objevil velice úsporný (energie) způsob nakupování, než se plahočit po ploše 7 000 m2.A tak z těchto kdysi populárních staveb zbydou jen ruiny. Umíte si představit kolik tady bude zřícených plechových barákú? Prolezlých bezdomovci budoucnosti, kteří budou rabovat cibuli za pět devadesát.
Podle mě jsou megamarkety opravdu zbytečné, není potřeba jich tu mít tolik, ještě ktomu v jednom městě, 500metrů od sebe. To už je opravdu příliš. Zabírají životrí prostředí. Jen tak pro zamyšlení - podívejte se v zimě na dům, jak se sníh drží dál. To teplem, které dům sálá. Myslíte, že by naše prostředí bylo míň zamořené, kdyby nebylo hnusných velkých plechovek? Místo nich by mohly být lesy a louky...no prostě idyla. Už jsem toho řekla dost a vřele doufám, že má slova padla na úrodnou půdu.

Trochu o tom, jak si sami kazíme ovzduší

5. srpna 2007 v 10:40 | Kejtyna
Globální oteplování. Současný globální problém našeho lidstva. A je to tady. Slimáci tahají do Arktidy bacily a sobi plavou v rádo by zamrzlém moři.Tak Vážení, globální oteplováníje tady a já vám za to pěkně děkuju.
Podle teorie globálního oteplování stoupá teplota na Zemi, a to v důsledku uvolňování tzv. skleníkových plynů, zejména kysličníku uhličitého, do atmosféry. Podle této teorie zvyšující se koncentrace těchto plynů v ovzduší odráží více zemského tepla zpět, což Zemi zahřívá, přičemž zdrojem uvolňování těchto plynů je spalování fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu) člověkem a zvyšující se teplota Země může mít negativní důsledky na přírodu a lidstvo. Proto by se prý mělo spalování fosilních paliv omezit pomocí regulací.
Kysličník uhličitý je poněkud nespravedlivě házen do jednoho pytle s kouřem, oxidy síry, freony a podobnými škodlivinami. Skutečnost je ale taková, že kysličník uhličitý není žádný škodlivý plyn. Kysličník uhličitý je základní životní sloučenina pro všechny rostliny a potažmo živočichy na zeměkouli. CO2 uvolňujeme, když dýcháme a když spalujeme dřevo či uhlí. Rostliny CO2 dýchají, aby mohly žít a živočichové konzumují rostliny, aby mohli žít. Člověk si kysličník uhličitý nevymyslel, objem kyslíku a uhlíku na této planetě je darem přírody.
Osudem každé rostliny je shořet, být pozřena nebo zetlít, tedy přeměnit se nakonec zpět v CO2. Pokud nyní spalujeme dávné organismy v podobě ropy a uhlí, vracíme tím pouze zpět do atmosféry plyn, ze kterého vyrůstají nové organismy. Neexistuje objektivní důvod, proč by nyní mělo lidstvo usilovat o zafixování nějaké dané koncentrace CO2 v ovzduší a nějaké dané teploty Země, např. hodnot roku 1780.
Pokud se globální oteplování nezastaví,(dá se ještě zastavit?) je možné,že se sami buď utopíme v moři, jehož hladina se má díky tání ledovců rapidně zvednout, nebo se usmažíme díky ozónovým dírám.

Obrazek

Trochu o tom, jak si zabordelíme svět

2. srpna 2007 v 17:54 | Kejtyna
,,Tady nebo zabalit? " zeptá se mě prodavač.,,Takhle to stačí, děkuju." řeknu automaticky a cestou ke dveřím přemítám, do čeho by to proboha tech chlap chtěl ještě zabalit?!
Zkuste se jen tak zkusmo projet po Praze. No schválně, kolik potáte McDonaldů a KFCéček? Rozhodně spoustu. Já proti těmto fastfoodům nic nemám.(sama zbožňuju takového longera z KFC...na toho nedám dopustit...)Až na ty obaly. Proboha. Jak já nenávidím to nekonečné balení. a včechno to máte v papíru a plastu. Pěkně hranolčičky do jednohopapírku,salátek pěkně do kelímku, do dalšího vám dáme pepsi, masíčko vám dáme dotohodle pytlíku kečup máte zvlášť zabalený v tomhle pidipytlíčku, celý tácek mátevypodložený pitomým reklamním papírem, který stejně nikdo nečte, jen se umastí a vyhodí, a všehno vám to pěkně zabalíme to velkýho hnusnýho pytlovitýho papírovýho pytle, všchno to pak narvěte do popelnice na rohu.
To je děs. Oni tam nemůžou, prostě nemůžou dát normální keramické nádobí jako v klasické restaouraci. Ne. Oni vám to všechno zvláště zabalí do nemožných pidiobalů, které za chvilku vyhodíte bez užitku do nastrčeného koše u dveří. Další problém. Když už v takové továrně na obaly, jako je třeba McDoš produkují po světě miliony papírových a plastových blbůstek, které po splnění funkce Zbyteřného obalu putují do koše mohly by putovat alespoň do správného koše. Tím chci říct že slovo reckyclace těmto ekologickým postrachům nic neříká. Co by se vám stalo, kdybyste takového půl milionu z těch vašich miliard uvolnili na recyklaci obalů, vyměnili koše v prodejnách za recyklační koše? Pro vás by to byl jen flusanec do moře, ale dobrej flusanec na poušti odpadů.

Nepořádek v našem okolí. Umíte otevřít oči?

10. dubna 2007 v 18:19 | Kejtyna
Tímto se vracím k mému nedávnému článku o tom, jak lidé nedbale odhazují odpadky do našeho okolí. Spousta z nás to jen tak přehlíží. Proto jsem si dala tu práci a zdokumentovala to kamerou. Není to nic moc, hudbu jsem nestihla přidat, ale alespoň něco.....

Svině v lidském světě.

31. března 2007 v 20:07 | Kejtyna
Předem se omlouvám zvířatům, prasatám, které jsem v titulku tak ošklivě nařkla. Ale nešlo to jinak.
Dnes jsem se vydala na toulku s foťákem po přírodě. Ale co to? Místo krajinek - které si ovšem později našli na mé kartě také místo jsem nafotila humus. Prostě odpaďák. Všude. Bylo to škokující.
Kam se poděli "všichni lidé dobré vůle" ? Já se ptám: je takovej problém dát to do koše? Takhle ničit životní prostředí...že sa nestydíte.
Pro mě osobně je strašný, když jdu, všude kolem krásná, nedotčená příroda a najednou kopa svinčíku uprostřed. To je děs. Když už netřídíte odpad recyklaí, tak jej prosím nepohazujte po přírodě!
Jako důkaz uveďme údaje ze skládek starých asi dvacet let, kde se zjistily následující stavy:
= rohlík (poněkud pomačkaný) - stáří 6 let
= párek v rohlíku (hnědavý vyschlý kus pečiva s párkem) - stáří 17 let
= noviny (zmačkané, leč perfektně čitelné) - stáří 12 let
= syrový řízek (růžově hnědavé barvy s bílým tukem na okrajích) - stáří 15 let
= kukuřičná palice (zachovaná) - stáří 20 let
= hlávka salátu (listy zavadlé, oschlé, zmačkané, šedozelené
Tedy, jak vidíme, skutečně zakonzervováno na mnoho let
Údaje o době rozkladu v příznivějším prostředí také nejsou příliš povzbudivé. Je skutečně s podivem, jak dlouho některé odpadky mohou v přírodě strašit:
= ohryzek jablka - týden až 20 dní
= slupka od banánu - 3-6 měsíců
= pomerančová kůra - 6 měsíců až 1,5 roku
= vlněná rukavice - 1-2 roky
= papírový kapesník - 2-5 měsíců
Bohužel lidé - čuníci nám zdaleka neodhazují pouze organické odpady. Různé obaly od potravin, jako například lahve, plechovky, sáčky, krabičky od pitíček, kelímky, obaly od vitamínových preparátů, papírky od bonbonů a podobné skvosty nejsou žádnou vzácností. Výskyt těchto pokladů mnohdy převažuje nad rostlinnými a živočišnými poklady. Údaje o rozkladech dalších materiálů jsou odstrašující. Lidé, kteří takové věci odhazují, si neuvědomují, že doba rozkladu některých z těchto odpadků dalece přesahuje časový prostor, ve kterém žijeme své životy:
= igelitová taška - 20-30 let
= nedopalek cigarety s filtrem - 10-20 let
= plechovka - 5-15 let
= krabička od pití - 6-10 let
= plastový kelímek nebo PET láhev - 50-80 let = sklo - nikdy, odhad asi 3 000 let
= kus polystyrenu - nikdy

Pár slov o životním prostředí

25. ledna 2007 v 11:57 | Krystýna P.
Proč vlastně lidi ničí přírodu? Má to vůbec nějakou logiku? Lidé vypouštějí různé jedovaté a škodlivé plyny, ale copak nestačí třeba výbuchy sopek? Hodně prachu apod. se dostane do ovzduší z takového výbuchu! Ano, většina aut má katalyzátory, které podobné plyny přeměňují na oxid uhličitý, ale toho je v atmosféře taky dost. . . . . .Nebo jinak. Například kuřák, který se snaží přestat kouřit, aby ušetřil přírodu, ale má na cigaretu chuť a tak si řekne: "Pro jednou se taky nic moc nestane" To je sice pravda, ale co když si to takhle řekne milion lidí? Lidé jsou však tímto sami proti sobě! Kácejí lesy, které vyrábějí kyslík, ale stačilo by to co zničí tajfuny a jiné přírodní katastrofy. Atakdále atakdále mohli bysme pokračovat do nekonečna. Prostě a jednoduše:VŠICHNI by se měli snažit nějak přispět na ochranu životního prostředí a zvířat.To znamená->neodhazovat odpatky, odpad třídit, netopit uhlím,. . . . . je toho spoustu,ale každý by se měl snažit tak jak je to opravdu v jeho silách!!!!A co všechno je vlastně v těch vašich. . . . . . . . . ?

Možná teď budu trochu přehánět,ale když nic tak se aspoň zasmějete...:-)

......
>>ale slečno,proč bych nemohl umýt tu svou Škodovku v řece?Vždyť voda se přeci čistí sama,ne?samočištění se to jmenuje.
>>Ale od nečistot z vašeho auta si rozhodně nepomůže!!Sama se vyčistí jen od přírodních nečistot!
>>Myslíte třeba jako naftu?Ale to je přeci taky přírodnina.Je to přeci ze země.
  • Nic takového! Nafta sice je z přírody ale poté je chemicky upravována, tudíž se do přírody již NESMÍ vracet! Stejně jako saponáty aj. zamořuje životní prostředí, není-li správně odstraněna!
....
>>Nepřeháníte to trochu?To člověk nemůže svobodně odhodit papírek na zem?
>>Ne.Vždyť je kousek od tud odpadkový koš.
>>Kousek jo?Však ono se to rozloží.
>>To je pravda....
>>No tak vidíte.Kdyby jste mě nechaly na pokoji.
>>Za takovejch 200let se to určitě rozloží.
  • Odpad patří do košů, příp. kontejnerů na sběr!

......
>>Proč bych proboha nemohl vyhodit sáček od svačiny do kontejneru na papír??!
>>Protože je špinavý a mastný...ten je už na nic.Tam se dávají jen čisté papíry.
>>Kdybyste byla raději ráda, že třídím odpad slečno.
>>Jájsem ráda, ale třiďte ho správně.s tímhle se už nic dělat nedá!
>>Však oni si to tam vyčistěj!
  • Třiďte správně!

Recyklace

12. prosince 2006 v 18:34 | Kejtyna
Snažili jste se nìkdy zamyslet nad tím, co se s naší přírodou děje? A že příliš mnoho lidí ji úmyslně či neùmyslně ničí? Stromy nám dávají vzduch a spoustu jiných věcí, tak proč? Proč je úmyslně ničíme a děláme z nich stále nový a nový papír, který se nám potom stejně někde povaluje, když existuje recyklace? Ano, napsala jsem my, my všichni. Mnoho lidí ani slovo recyklace, třídění odpadu alias starý za nový nikdy neslyšela a ani nemá tušení, co to vlastně je. Když lidé stále a stále kupují nový papír, tak se tím víc kácejí stromy a dělá se z nich papír. Tím Vás nechci přemluvit k tomu, abyste psali na destičky. Chci Vás alespoň trochu přimět,poprosit k tomu, abyste se trochu zamysleli nad tím, jak ničíte své životní prostředí. Je to celkem smutné. Tak se přidejte k recyklaci a skuste alespoň trochu pomoci přírodě! Vrátí se vám to!

Chraňme přírodní a kuturní bohatství pro lidi a s lidmi => ochrana přírody

1. prosince 2006 v 21:38 | Kejtyna

CO JE ČSOP?

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) je největší nevládní organizací v České republice sdružující zájemce o ochranu přírody a životní prostředí. V současné době má téměř 10000 členů. V řadách ČSOP naleznete profesionální odborníky, zkušené dobrovolníky i ty, kdo prostě jen mají rádi přírodu. ČSOP úzce spolupracuje s orgány státní správy, s místními samosprávami, školami i s dalšími nevládními organizacemi.
Český svaz ochránců přírody se snaží působit na občany v duchu odpovědnosti za přírodu a životní prostředí . Vede své členy k úctě a lásce ke všemu živému a jedinečnému . Chápe přírodu jako soubor všech živých organismů včetně člověka, jejich prostředí a vztahů mezi nimi navzájem. V tomto vztahu uznává rovné právo mezi člověkem a přírodou .

Testy na zvířatech aneb krása s pachutí smrti

16. listopadu 2006 v 7:56 | Kejtyna
Copak o tom už dnešní době už nikdo neví?
Možná, že vás dlouhý článek bude nudit, proto to nebudu vypisovat na dýl.
Stále je mnoho firem, jenž testují své výrobky na zvířatech.
Dělají to velmi nelidským způsobem!

Laboranti uvězní králíka do klece, kde se nemůže hýbat, vyholí mu kůži kolem očí až na "živé maso" a lijí mu do očí nejrůznější koncentráty dokud neoslepne a nezemře ve velikých bolestech. Krémy a mléka se testují na kočkách tím způsobem, že se jim vyholí hlava do krve a na tyto rány se přikládají masti, kyseliny či barviva Naštěstí již dlouhou dobu mnohé společnosti od testů na zvířatech ustupují, (neboť lidský organismus reaguje jinak než třeba králičí, pokud se používají neškodné přísady, neškodí ani výsledný produkt, existují alternativy a je to velmi kruté), je stále mnoho firem, které zarputile testují a lijí králíkům do očí odlakovač na nehty, na rozedřenou kůži aplikují rtěnky nebo prací prášek.
Nyní je tu pár obrázků. Zkuste je překousnout a číst dál. O tomto se prostě mluvit musí....
A teď malý eznam firem, které tyto testy provádějí:
* Bausch & Lomb
* Coty - Lancaster - Jovan
* Braun - Gillette
* Clairol
* Colgate-Palmolive Co. {Palmolive, Speed Stick, Mennen}
* S. C. Johnson
* Elizabeth Arden
* Johnson & Johnson - Neutrogena
* Kleenex, Huggies
* Oral-B
* Sally Hansen
* Sanofi - Oscar De La Renta, Yves Saint Laurent
* Vidal Sassoon
* Calvin Klein a Helene Curtis
* Adidas
* Henkel
* Rimmel
* Camay
* Oral-B
* Max Factor
*Pampers
A spoustu dalších! Zabraňte prosím testem na zvířatech! Začněme tím, že nebudeme kupovat výrobky testované na zvířatech . Vetšina z nich je označována tímto obrázkem:
Nebo jednoduchou větou "Not tedted on animals" nebo "Výrobek nebyl testován na zvířatech" . Najdete to na zadní straně obalu danného ksmetického přípravku.
Ovšem to, že výrobek nebyl testován na zvířatech neznamená, že není prověřený a mohl by nám oblížit, takže obrázek viz dole nám nikdy nehrozí§ To, že výrobek nebyl testován na zvířatech znaená, že tím jak se vyráběl netrpělo žádné zvířátko!
Tento text je volně kopírovatelný, proto nepodporujte testy na zvířatech!'
 
 

Reklama