Srpen 2009

Sonet č. 57

9. srpna 2009 v 12:21 | Kejtyna |  ×William Shakespeare×
Když jsem tvůj otrok, tak co můžu chtít,
než ve dne v noci čekat na tvůj rozkaz,
jak by se dal můj čas líp naplnit,
než nemyslet a klanět se ti po pás.
Hodiny běží světem bez konce,
pro tebe hlídám je, můj pane, stále,
necítím hořkost, přijmu dokonce,
až mi dáš, svému služebníku, vale.
Ptát se tě na pletky, to byl byl jed,
to jako žárlivost a závist vyzní,
jsem otrok, a tak musím přihlížet,
jak jiné, jiné obšťastňuješ přízní.

Láska je slepá, dělej si, co chceš,
nemám to za špatnost a za faleš.

ORIGINÁL:
Being your slave, what should I do but tend
Upon the hours and times of your desire?
I have no precious time* at all to spend,
Nor services to do, till you require.
Nor dare I chide the world-without-end hour
Whilst I, my sovereign, watch the clock for you,
Nor think the bitterness of absence sour
When you have bid your servant once adieu;
Nor dare I question with my jealous thought
Where you may be, or your affairs suppose,
But, like a sad slave, stay and think of nought
Save, where you are how happy you make those.
So true a fool is love that in your will,
Though you do any thing, he thinks no ill.

Bratři Ebenové - Sonet 57, Sonet 66

9. srpna 2009 v 12:19 | Kejtyna |  ×Hudba×
Pro fanoušky Shakespeara a Bratří Ebenů...