Říjen 2008

Ferdinando Carulli - Country Dance

27. října 2008 v 20:50 | Kejtyna |  ×Noty pro kytaru×

Od Ferdinanda Carulliho Vesnický tanec. Pokud mohu doporučit, tak se to hraje perfektně s taby a metronomem (online metronom -zde - )

Antonio Moravia - Voyer, aneb muž, který se dívá

16. října 2008 v 1:28 | Kejtyna |  ×Kulturní deníček×
Kniha o šmírákovi. Jinak to snad ani nazvat nelze. Kraťoulilinká knížečka čítající sto pohoršujících sránek. Zaujalo mne, jak autor z běžného dne maloměšťáka dokázal udělat erotické dobrodružství. Za vším viděl sex. Ano, viděl, to je ten správný výraz. Tato skopofilní kniha opravdu vidí.

Co musím již předem pochválit je geniální rozbor Mallarmého básně, která se táhne celým příběhem. Zkuste si ji přečíst jednou, dvakrát, stokrát...
Nevím, zda byl autor takový zhýralec, nebo se to jen zdálo, ale opravdu u některých částí aby se člověk červenal (takže mládeži do 15 let vstup zakázán!).

,,Zrovna když něco dělat nechceš, tak zakoušíš o to větší rozkoš, když to pak děláš."
(Antonio Moravia)

Kniha kupodivu není zas tak sexuální jak by se zdálo. Má i nějakou myšlenku. Jde o to, že otec, který je momentálně po jakési nehodě indisponován soupeří po erotické stránce se svým synem. A to ještě syn neví, že otec mu spí s manželkou...prostě milostný trojůhelník, do kterého se připletou další ženy...
Každopádně se autor pravděpodobně snažil o dobrý konec, což se mu moc nepodařilo. No dobrá, muž o nevěře ví, a přesto je celý nadšený, když žena co mu dělá jenom problémy se k němu vrátí zpátky...idiot...tohle bych já, mít pindíka, nikdy neudělala. Mám svou hrdost, což Moraviův hrdina pravděpodobně nemá. Škoda,jinak by to byla docela dobrá (úchylná) povídka...


Ideologie lži

15. října 2008 v 16:42 | Kejtyna |  ×Citáty×
Dodnes nechápeme, jak mohl velký a civilizovaný evropský národ - nebo alespoň jeho značná část - podlehnout ve 20. století podivné fascinaci jedním směšným zakomplexovaným maloměšťákem, uvěřit jeho pseudovědeckým teoriím a jeho jménem hubit národy, dobývat kontinenty a dopouštět se neuvěřitelných krutostí.
(Václav Havel; Do různých stran)

Stéphane Mallarmé - Růžová a bledá mořská škeble

13. října 2008 v 4:47 | Kejtyna |  Něco do školy....
Stéphane Mallarmé
Růžová a bledá mořská škeble (...aneb básnička o kundě)

Ďáblem posedlá černoška se celá třese
na smutné děvčátko, co v šatech samá díra
své vnady nezralé a zločinné si nese
V pasti svých úskoků ji obléhá a svírá,

břichem o ňadýrka křehká otírá se
a do výšky, kam stěží dosáhla by ruka,
vymrští tu jeden, tu druhý střevíc zase:
tak by se v slasti necvičený jazyk cukal.


Pro zděšenou nahotu gazely úniku není
před šizeným slonem, co tu na zádech spočívá.
Černoška čeká a sama v sobě nachází zalíbení
a prostoduše se dál na děvčátko usmívá.


A mezi nohama, kam oběť lehla si, jí začne růst
a černou kůži tam, kde v chlupech prasklá je, zvedat
a vzhůru sunout se patro těch přepodivných úst,
co jsou jak mořská škeble růžová a bledá.


Nemám ve zvyku dávat na blog nějaké básničky, myslím, že na poezii není nikdo zvědavý, ale v knížce, kterou čtu teď autor tuhle báseň zmiňuje, vlastně si myslím, že celá kniha je o ní...má zajímavý pohled na báseň...takže ve zkratce: báseň je o voyeurovi, který se dívá, jak černoška navnadila malé děvčátko k lesbickému sexu. A jinak je tam popisována poloha 69 (tak tvrdí klasik =D)

Irvine Welsch - Trainspotting

11. října 2008 v 14:27 | Kejtyna |  ×Kulturní deníček×
...nejprv jsem hledala knihu, narazila jsem na film. A potom čistě najednou, jako rána z čistého nebe mi pod nosem přistane i ta knížka...

Zajímalo mě, proč je tak populární. A zajímá mě to ještě teď. Trainspotting je o sexu, dogách, pohlavních nemocech, přátelství, násilí a penězích. A navíc je celý psán ve slangu, takže si člověk připadá, jako by to překládal z úplně jiného jazyka.
Každopádně Trainspotting oplývá nepřeberným množstvím skvělých hlášek. (* název Trainspotting je odvozený od zábavy skotské mládeže, která pozoruje příjezdy a odjezdy vlaků )
For example:
,,Dycky chceš to, co nemůžeš dostat, a věci, který sou ti popravdě fuk, dostaneš servírovaný na podnosu."
,,Někdy si fak myslim, že ten kolík ještě pořád věří, že erekce je na čurání přes vysoký zdi."
,,Skotsko bere drogy v psychické sebeobraně. "
(Irvine Welsch)

Co musím autorovi vytkout je nepřeberné množství dějství, které vypráví nespočet lidí. Já, jakožto zažraný čtenář jsem i přes svou zažranost pořádně zmatena. Kdo však od knihy čeká podobný zážitek, jako z filmu, nejspíš bude zklamaný. Záchodová scéna, kdy Ewen Bremmer se potápí v záchodové míse plné exkrementů je opravdu.....nechutná, ale přesto je to zážitek.

Takže pro fanšmejkry film i knihu doporučuju.

A na závěr jednu větičku, co mě opravdu pobavila: "Na proti za stolem Begbie naznačuje potřebu nějaké vydatnější stravy - Kurva já bych žral."