Černobílá zem

12. března 2008 v 13:59 | Kejtyna |  ×Moje výtvory×
Ne, tenhle článek nebude pojednávat o rasistické tématice, ačkoliv ten titulek se tak tváří. Bude to o naprosto banálním tématu. Všimli jste si někdy na chodníku takových malých bílých obálků, když se zadaří tak koleček? Vítejte ve světě žvýkaček.
První žvýkačka vyráběná k obchodním účelům se objevila až roku 1848. Vyráběl ji John B. Curtis se svým bratrem. Tak, jako u mnohých nových výrobků, i zde trvalo určitou dobu, než se lidé s výrobkem seznámili a začali ho ve větším množství kupovat. V očekávání většího úspěchu se v roce 1850 přestěhovali z Bangoru do Portlandu a kromě své "smrkové" žvýkačky začali vyrábět také "parafinovou" žvýkačku. Během doby "smrková" žvýkačka ztrácela na popularitě, částečně kvůli nečistotám, které se tam z pryskyřice dostávaly a které se nedaly odstranit.
První patent (bylo to číslo 98 304) na žvýkačku obdržel 28. prosince 1869 William Finley Semple z Ohia. Semple však žvýkačku nikdy komerčně nevyráběl.
Velký zlom přišel téhož roku odjinud. Bývalý mexický president Antonio Lopez de Santa Anna koupil šťávu z gumovníku v naději, že ji prodá. Přemlouval Thomase Adamse, fotografa a vynálezce, aby ji koupil. Adams chtěl tuto šťávu vulkanizovat a použít ji místo kaučuku. Vulkanizace se mu však nedařila. Všiml si však, že Santa Anna často tuto ztvrdlou šťávu žvýká. Zklamán svými neúspěchy s vulkanizací, uvařil malou dávku gumovníkové šťávy v kuchyni a vytvořil tak žvýkačku. Poté dal Adams menší dávku žvýkačky do místního obchodu na zkoušku: žvýkačka šla na odbyt.(zdroj:encyklopedie)
V dnešní době máme nepřeberné množství těchto žvýkacích blbinek. Vyrábějí se v různých příchutích, tvarech a barvách. A tak potkáme kde koho, jak si pěkně žvýká. Je ovšem pozoruhodné, jak se člověku prostě nechce jít ke tři metry vzdálenému koši a rači tu gumu flusne na zem. Sice - kdo bez chyby buď kamenem (bum), ale já sem osobně žvýkačku ještě na zem neplivla (a navíc při mém štěstí bych na ňu ještě šlápla...) když už neskončí v koši nebo někde jinde, tak ji nalepím do autobusu jednomu chlapovi, co je hrozně hroznej (jo, je to dětinský, ale on je taky pěkně trapný).
A tak, když procházíme. příp. stojíme na nějakém nádraží, ve vzdálenosti nanejvýš 10 cm jsou od sebe pěkně nalepené žvejky na zemi. Prostě chuťovka. A když jdete po městě kamkoli, tak totéž. U nás na vesnici to sice není natolik intenzivní, ale faktem je, že ani tady to není výjimkou. Je to jednoduše chutný a velmi jednoduchý vyplivnout žvýkačku na zem. A jak jsou ty chodníky potom kráásně flekaté, co? No jedna báseň. Tak si pěkně plivejte dál, čuníci.
Historicky nejstarší žvýkačka na světě. Je z doby kamenné takže pochází asi tak 5 000let před námi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 .:Longy:. .:Longy:. | E-mail | Web | 12. března 2008 v 16:27 | Reagovat

a já taky neplivu žvýkačky na zem heč =)

2 Kejty>>.:Longy:. Kejty>>.:Longy:. | 12. března 2008 v 18:32 | Reagovat

jsem ráda, že to vím =D

3 kristynka kristynka | 13. března 2008 v 15:17 | Reagovat

peknej clanek...jdu si koupit zvejkacky....:-D:-D zatim paaa...:D:-)

4 Kejty>>kristynka Kejty>>kristynka | 13. března 2008 v 19:18 | Reagovat

jasně ;)užij si to

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama