Je libo máslo?Opravdu?

6. ledna 2008 v 15:55 | Kejtyna |  ×Zdraví×
Tak jak začít...s "máslem" se potkáváme denně. Jenomže ono není máslo jako máslo, že jo... máslem bychom měli nazývat jenom tu hrudku, na které je namalovaná kravička (a to zrovna nemyslím Veselou krávu). A ten zbytek? Tak to jsou vážení tzv. margaríny. Myslíte si, že jsou opravdu tak zdravé, jak o nich žvaní lidi v reklamách? Tak to jste prosím úúúplně vedle...
Pokroky organické chemie v polovině 19.století osnovaly fantazii městské populace. V roce 1856 byl vynalezen "Liebigův masný extrakt", nyní znám jako bujonové kostky.Mnozí měli za to, že nastává když ne celosvětová, tak alespoň panevpropská éra hojnosti potravin - hojnosti, která nepochází z polí a farem, nýbrž z chemických laboratoří a závodů. Ohromná množství jedlých tuků - rostlinných, rybích či jiných - se zdála být nejperspektivnější pro "vytváření" nových, dosud nevídaných potravin. Jedním z takových produktů se stal pevný tuk. Byl vyroben v roce 1869 tak, že se tekutý rostlinný olej, zahřátý na vysokou teplotu napustil vodíkem. Tuk byl tak pevný, že se hodil k výrobě svíček i mýdla.
Proces sycení molekulových řetězců atomy vodíku byl nazván hydrogenací (ztužováním) a látku, která tím vznikla nazvali stearin (z řeckého stear - pevný tuk, sádlo). Pak si vyhrnuli rukávy a pokračovali v experimentech s tuky. Přesto teprve v roce 1902 Američan Norman dokázal vytvořit podmínky, při nichž hydrogenace nebyla úplně ukončena, následkem čehož byla tuková masa podobná pastě. Na první pohled se nic nezměnilo, kromě hustoty a vůně, které byly jiné, přesto však neméně odporné než u pevných tuků. Nebylo vše tak jednoduché, jak se zdálo: při hydrogenaci se totiž tříští a přetáčejí molekuly mastných kyselin a v důsledku toho vznikají znetvořené molekuly - trans-izomery mastných kyselin, zkrátka transfigurované tuky (trans fats, trans fatty acids).
Výsledný syntetický tuk "napumpovali" barvivy, konzervanty, antioxydanty, emulgátory a veřejně prohlásili, že byl vyroben nový druh potraviny, jakási analogie mléčného másla - margarín (franc. margarine).
Začátkem 20.století se výroba margarínu příliš nerozšiřovala: náklady na výrobu surogátu (latinsky surrogatus - náhradní) se ukázaly být vysoké a zdálo se, že přesvědčit spotřebitele vůbec o poživatelnosti, natož pak o neškodnosti bude nemožné. Nebyl totiž ještě vynalezen hlavní argument pro jeho "dietnost" - cholesterol, na vrub jehož působení se pak připíšou všechny hříchy a nemoci. Přesněji, nikoli sám cholesterol, jenž byl znám již v 18. století, ale strašidlo cholesterolové teorie vzniku aterosklerózy.
Osud margarínu velmi rychle změnila první světová válka, kdy se kvůli extrémnímu nedostatku potravin začalo s masovou výrobou náhražkového másla v Německu, kde byl dobře rozvinutý chemický průmysl. Margarín se vetřel mezi druhy přirozených potravinových výrobků. Lidé si na něj zvykli, stal se již tradičním. Po válce výrobci s výrobou neskončili díky nejnovějším technologiím se náklady na výrobu margarínu snížily na drobné. Byl objeven nový způsob dobývání zisků, prakticky ze vzduchu.
V roce 1930 se k margarinové civilizaci připojili Sovětský svaz a v Moskvě byl pomocí tehdejšího spřáteleného Německa postaven Moskevský margarínový závod. V březnu roku 1998 byl Moskevský margarínový závod, a.s., úspěšně prodán anglo-americké společnosti Unilever. V SSSR se o trans-tucích prostě mlčelo. Totální nedostatek potravin zapříčinil, že se margarín, vyráběný téměř jen z vedlejších přísad, stal nepostradatelným. Názor státních "specialistů na oblast výživy" se v zemi Sovětů - podobně jako dnes! - omezoval na to, že nebezpečí trans-tuků je údajně výmyslem prodejných buržoasních novinářů. (Zdroj: www.druidova.mysteria.cz)
BTW ani nechtějte vědět,co se přidává do majonéz...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 prcan prcan | 11. května 2010 v 10:07 | Reagovat

co je to za masakr

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama