Nejdůležitější není myslet na sebe

27. května 2007 v 18:00 | Sabush |  ♥Láska♥
Před nějakou dobou stáli na startovní lajně Olympijským v Seattlu děvět atletů, všichni mentálně nebo fyzicky postižení.Zazněl výstřel a začal závod.Ne každý běžel, ale každý se ho chtěl zůčastnit a vyhrát.Běželi v tříčlených skupinkách, náhle jeden chlapec zakopl a upadl, udělal pár přemetů a rozbrečel se.Ostatních osm závodníků ho uslyšelo.Zpomalili a ohlédli se. Zastavili se a vrátili se...Všichni...Vedle chlapce si sedlo děvče s Dawnovým syndromem, objalo ho a zeptalo se "Už je to líp?" Pak všech devět závodníků společně prošlo cílovou lajnou.Všichni diváci tenkrát povstali a tleskali.A ten potlesk trval hodně, hodně dlouho...Lidé kteří to viděli, o tom stále mluví...

Proč?Protože hluboko uvnitř dobře víme, že když sami něco vyhrajeme, není to v našem životě to nejdůležitější.Nejdůležitější věcí v našem životě je pomáhat k vítěství ostatním.I kdyby to mělo znamenat, že zpomalíme a změníme svůj vlastní závod...
Zdroj: sabush
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pavel Pavel | Web | 1. března 2008 v 15:28 | Reagovat

Ano, to je pravda. Jinak tohle je moc pěknej blog vůbec.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama