Květen 2007

Smyslové ústrojí

31. května 2007 v 21:17 | Kejtyna |  Něco do školy....

Oko člověka

Tak sem zase dám něco inteligentního(krom jiného mi to taky rapidně zvyšuje návštěvnost)
- oční koule je uložena v očnici
3 vrstvy:
  1. na povrchu je bělima, v předu přechází v průhlednou rohovku
  2. ve středu je cévnatka, v předu přechází v duhovku = je zde pigment, uprostřed je otvor, který se nazývá zornice. Cévnatka také přechází v řasnaté tělísko , na něm je zavěšena čočka
  3. vnitřní vrstvou je sítnice, jsou zde uloženy tyčinky a čípky¨
      • tyčinky - černobílé vidění
      • čípky - barevné vidění
    • žlutá skvrna - místo nejjasnějšího vidění
    • slepá skvrna - výstup zrakového nervu (nejsou zde smyslové buňky)
Uvnitř oční koule je rosolovitý sklivec.
-> Změna tvaru čočky = akomodace - na sítnici je obraz zmenšený a převrácený (něco jako v digitalu)
Přídatné orgány oka: okohybné svaly, víčko, slzné žlázy, spojivka, řasy, obočí
Onemocnění: krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus (špatné zakřivení rohovky), šilhavost,barvoslepost, šedý a zelený zákal

Sluchové ústrojí

  1. Vnější ucho :boltec, zevní zvukovod
  2. Střední ucho: bubínek, 3 ušní lalůčky (kladívko, kovadlinka, třmínek), dutina středního ucha =>spojena s nosohltanem a Eustachovou trubicí (vyrovnávání tlaku vzduchu)
  3. Vnitřní ucho: kostěný hlemýžď s tekutinou, uvnitř blanitý hlemýžď s tekutinou a smyslovými buňkami

Rovnovážné ústrojí

- součást vnitřního ucha
  1. dva váčky se smyslovými buňkami, jejich vlásky zanořeny v rosolovité hmotě s krystalky solí. Pohyb hlavy -> podráždění ->poloha hlavy
  2. tři polokruhovité kanálky s tekutinou, pohyb hlavy vyvolá podráždění

Chuťové ústrojí

-chuťové pohárky na jazyku
- citlivé na chemické látky rozpuštěné ve slinách nebo ve vodě

Čichové ústrojí

- čichové políčko na stropu dutiny nosní
- citlivé na plynné pachové látky

Kožní čidla

  1. Změna teploty - receptory chladové i tepelné
  2. Receptory bolesti - ochrana organismu před poškozením
  3. Vnímání dotyku -hmatová tělíska - nejvíce na bříšcích prstů a na chodidlech

Náboženská víra = zárchrané lano, nebo oprátka kolem krku?

30. května 2007 v 18:30 | Kejtyna |  ×Náboženství×
Wikipedie definuje náboženství jako ustálenou soustavu představ o existenci nadpřirozených skutečností mimo dosah smyslové zkušenosti, kterou sdílí větší skupina obyvatel, ustálenou soustavu věr ve Vyšší moc, v boha, bohyni nebo bohy a/nebo bohyně. Nadpřirozenými skutečnostmi se pak rozumí cosi posvátného, vyšší moc, bůh, bohyně nebo božstvo. Náboženství má obvykle vlastní morální kodex, hodnoty, instituce, rituály a praxi.
Mí věrní čtenáři jistě ví, že mým stylem není přesně kopírovat definice nějkterých fakt. Ani teď nehodlám zavádět novoty. Taky zde nehodlám potvrzovat či popírat existenci jakéhokoliv božstva.Myslím, že inteligence všech mých čtenářů je natolik vysoké, že takové základy vědí.
Četla jsem jeden citát. Nepamatuji si jej doslovně, ale byl něco v tom smyslu, že lidské ruce dokáží vše, co si naše mysl usmyslí. Je to tak. Čemu uvěříme ,to dokážem. Snad proto potřebujem víru. Musíme něčemu, v něco věřít, abychom mohli žít. Vezměme si křesťanství - je pro přece naděje ve vysvobození a návrat Ježíše Krista.
Naděje je světlem srdce a dává nám sílu čelit zítřku.
Lidé žijí svou vírou. Po celá staletí lidé umírali pro své přesvědčení. Bylo by to obdivuhodné, kdyby zabíjeli sebe, protože jim nikdo nechtěl věřit respektive nechtěl věřit v to, co oni. Ne, oni vraždili proto, že jim nikdo nevěřil. Celý středověk byli křesťané pronásledováni. A co v 2.sv. válce? To zas byli Židé. A i v dnešní době přetrvává náboženská nevraživost. Ehm, myslíte, že muslems, muslimové lítaj letadlama jen proto, že nemaj rádi Bushe? Já myslím, že ne...
Ale to už hraničí s náboženským fanatismem. No a ne snad? A táhnou k nám do Evropy. Ne jako buddhisté, nenásilně, právě naopak. A co když udělají státní převrat? Nakonec to dopadne tak, že budeme muset nostit ty jejich kukly (burky). Náboženství je mnoho, jen těžkolze určit, které z nich je správné.Já nechci aby to znělo nějak zaujatě,protože jsem si myslela, že ty řeči o muslimech jsou jen rasistycké výplody mysli mé matky, ale od doby, co jsem viděla film, tušm jmenoval se Bez dcery neodejdu, bylo to o američance, která se provdala za Muslima, přijela se za ním s dcerou podívat do jeho vlasti a rodina ji nechtěla pustit zpět. Prostě tam musela zůstat a zvyknout si. Muž ji bil a nikomu to nepřišlo divné...
Když už jsme u toho fanatismu - tak co takové ty sekty? Nejznámější z nich - Svědci Jehovovi - se snaží utvrdit své okolí v tom, že hlavní osobou je Jehov.Nevím, nemohu dát sektám nálepku ŠPATNÉ, protože tohle všechno znám jen teoreticky. Většinu mám načtenou, takže já nemohu vědět, zda všechny sekty jsou opravdu špatné. Jenomže všechna mě dostupná literatura a zdroje popisuje sekty, jako věc, která vás vtáhne a již není cesta návratu. Platí tam utopická společnost, kdy vy, jakopoddružný člen sekty nesmíte vlastnit žádný majetek.
Víte různá náboženství mají různé názory a nařízení. Mnohé zákony jsou podle mě dost zastaralé až škodné. Třeba křesťané neuznávají polygamii (což je dobře) naopak mormoni ji povolují. Islám též dovoluje mnohoženství avšak pouze 4 ženy. Smůla co? Nebo si vezměme jen způsob pohřbívání: ve starovkém egyptě, kde uznávali polyteistické náboženství, tam mumifikovali. Křesťané dělají hrobečky s křížky , kladou na ně květiny, židé zase dělají hroby se šlamounovými hvězdami a zdobí je kamínky. Takže takový je pohled na smrt jednotlivých náboženství. Starověcí Egypťané věřili, že život je jen průpravou pro posmrtný život.....a křesťané spalováním jako by hlásali ,,z popelu jsi se zrodil, v popel se zase proměníš".
Existuje také spousta domorodých náboženství, uznávaných někde v africe. Říká se, že co vesnice, to náboženství.
Ale co sexuální omezování z hlediska náboženského? Tak třeba křesťané neuznávají antikoncepci ani kondomy, protože brání početí a začátku nového života. (o interrupci ani nemluvě). A jistě víte, že u křesťanů se provozuje první pohlavní styk až po svatbě.
A tohle jsem našlana jedné buddhistické stránce:Buddhismus se dívá na sex zcela uvolněně, jako na cokoliv jiného. Tělo je vzácný nástroj k dávání štěstí, radosti a ochrany nám i ostatním bytostem. Je ovąem důleľité, zda i sexualitu zaměřujeme spíš pro radost druhých a sami ji pak máme tím větší (takové zvláštní efekty štědrosti :-) a nebo zda myslíme jen na radost vlastní. Ta můľe být pro mnohé i utrpením. A to nejen při dávání fyzické lásky, ale i při jejím nedávání nebo při manipulacích s lidmi jejím prostřednictvím. Buddhismus bere všechny jevy sice uvolněně, ale v souvislostech a říká, že máme hlavně dávat lásku, štěstí a chránit bytosti, ale že to taky máme dělat chytře a soucitně.
Taky malý rozdíl. Buddhismus má takový volný názor na sex, zatímco křesťané jej mají brát jen jako nutnou, reprodukční činnost. A taky od křesťanských kněží mohou buddhistští mniši souložit.
Náboženský fetišismus je původně uctívání neživých přírodních nebo umělých předmětů - fetišů, jimž se připisují magické vlastnosti. Je formou animismu. Příkladem takovéto úchylky může být používání náboženských pomůcek jako například křesťanského kříže nebo judaistického svícnu pro sexuální praktiky.
h
Po kliknutí na celý článek se vám zobrazí mapa rozdělení náboženství ve světě.

Jsme jako jahody

28. května 2007 v 17:28 | Kejtyna |  ×Zdraví×
Není to žádnej duchaplnej článek. Prostě měto tak napadlo (kupodivu při sběru jahod).Obvykle se nad věcma, jako jsou jahody nezamýšlím, natož abych o nich psala článek. Ale však to znáte...podle nálady. Když je dobrá, nepřemýšlíte nad tím a když je špatná dostanete se i k povstné "nesmrtelnosti chrousta"...
Již na začátku jsem říkala, že ta úvaha nebude nijak oduševnělá. Když se nad tím zamyslíte, přijdete na to taky. Vlastně lidé jsou jako jahody. Taky se můžeme přirovnat k malým poupátkům, ze kterých počase vyroste malá, zelená, ošklivá jahoda. No a pak červenáme, a rosteme, až jsou z nás krásné, velké šťavnaté jahody (kromě těch, které sežere slimák, shnijí, nebo dostaečně nevyrostou). No a pak hnijeme a sesycháme až jsou z nás suché jahody bez šťávy s vínově červenou barvou. A to je konec =D

Argema - Jsem jaký jsem

27. května 2007 v 21:11 | Kejtyna |  ×Hudba×
Tahle písnička se mi neuvěřitelně blbě hledala....stejně jsem nenašla její mp3. Škoda...
Jsem jaký jsem
složil: Z. Horák a K. Holomáč, 1996

S kytarou já za svým štěstím pospíchám
touhle cestou dát se můžu jen já sám

Ref:
Jsem jaký jsem a často ještě horší
tam kde končí den můj život začíná
bláznivé hry a dívky stále krásné
jsem jaký jsem mě nikdo nezmění

Když měsíc večer slunce střídá
vycházím ven s kytarou
hraji sám a přitom zpívám
snad pro dívku neznámou
potkal jsem už hodně dívek
žádnou na srci nenosím
pokaždé ji opustím hned
jak mě změni zatouží

Poznal jsem už hodně věcí
jednu v očích stále mám
zrcadlo se tříští praská
tak dopadnu také já

Nejdůležitější není myslet na sebe

27. května 2007 v 18:00 | Sabush |  ♥Láska♥
Před nějakou dobou stáli na startovní lajně Olympijským v Seattlu děvět atletů, všichni mentálně nebo fyzicky postižení.Zazněl výstřel a začal závod.Ne každý běžel, ale každý se ho chtěl zůčastnit a vyhrát.Běželi v tříčlených skupinkách, náhle jeden chlapec zakopl a upadl, udělal pár přemetů a rozbrečel se.Ostatních osm závodníků ho uslyšelo.Zpomalili a ohlédli se. Zastavili se a vrátili se...Všichni...Vedle chlapce si sedlo děvče s Dawnovým syndromem, objalo ho a zeptalo se "Už je to líp?" Pak všech devět závodníků společně prošlo cílovou lajnou.Všichni diváci tenkrát povstali a tleskali.A ten potlesk trval hodně, hodně dlouho...Lidé kteří to viděli, o tom stále mluví...

Proč?Protože hluboko uvnitř dobře víme, že když sami něco vyhrajeme, není to v našem životě to nejdůležitější.Nejdůležitější věcí v našem životě je pomáhat k vítěství ostatním.I kdyby to mělo znamenat, že zpomalíme a změníme svůj vlastní závod...
Zdroj: sabush

Bermudský trjůhelník . shoda náhod či tajemné síly?

26. května 2007 v 12:57 | Kejtyna |  ╬Tajemno╬
Je to legenda. Již od nepaměti se tam zrácí letadla a ztroskotávají lodě. Legenda o Bermundském trojúhelníku pokračuje. Pravda nebo fikce? Je toto mystické místo v atlantském oceánu jen dalším výmyslem nebo tam opravdu existují nějaké magické vlny?
Jako bermudský trojúhelník je označována oblast ležící mezi Miami na Floridě (případně jižní cíp Floridy), Portorikem (město San Juan) a Bermudami na pomezí Mexického zálivu a západního Atlantiku. Zahrnuje tak i část Sargasového moře a protéká jí Golfský proud (resp. systém Golfského proudu). Někteří autoři však trojúhelník protahují dál směrem do Mexického zálivu, Karibského moře nebo dokonce až k Azorám. Bermudský trojúhelník není schváleným a uznávaným zeměpisným názvem a měl by proto být psán malým písmenem na začátku.
Soubor:LocationBermudaTriangle.png
NASA image of the western Atlantic, showing the popular borders of the Bermuda Triangle. Bermudský trojůhelník, často také nezývaný jako Ďábelský trojůhelník.
Oblast bermudského trojúhelníku má (především mezi příznivci údajných záhad a nevysvětlitelných jevů a v bulvárním tisku) pověst oblasti s výrazně zvýšeným výskytem "záhadného" zmizení lodí a letadel nebo případy lodí nalezených bez posádky bez logického důvodu pro opuštění plavidla. Oficiální hodnověrné zdroje (státní orgány, vědecké instituce, pojišťovny) však nic takového nepotvrzují, neexistují ani oficiální statistiky, které by potvrzovaly zvýšený výskyt nehod neobvyklých nebo nevysvětlených.
Viděli jste třeba ten trik, jak se David Copperfield ponořil do BT? Sice nevím, jak todopadlo, ale pravděpodobně ještě žije.Tenhle "Bermuda triangle" má i svou webovku : http://www.bermuda-triangle.org/ na všem se dají vydělat peníze.

Pokusy o vysvětlení

Ve skutečnosti o žádnou záhadu nejde
Určitá skupina odborníků, zabývajících se fenoménem bermudského trojúhelníku tvrdí, že ve skutečnosti o žádnou záhadu nejde. Podle tohoto tvrzení se všechny uváděné jevy dají vysvětlit přirozeným způsobem a vyplývají například z následujících skutečností:
Oblast bermudského trojúhelníku je dopravně mimořádně frekventovaná, vede zde velké množství lodních dopravních tras, přelétá přes ni spousta dopravních i soukromých letadel a je proto zákonité, že zde dochází i celkově většímu výskytu havárií a ztroskotání.
Uvedená oblast se vyznačuje vysokým výskytem hurikánů a tornád a současně se na styku Golfského proudu s oceánskou vodou vyskytuje řada anomálních jevů spojená s kontaktem vodních mas o výrazně odlišné teplotě a salinitě - mlhy, vzdušné turbulence apod.
Hloubka moře ve velké části této oblasti dosahuje více než 6 000 metrů a je proto velmi obtížné nalézt vrak ztroskotané lodi nebo zbytky zmizelého letadla. Jde zde především o Sargasové moře (známé jako místo tření úhořů), které se vyznačuje stojatou vodou s velkými plochami pokrytými mořskými řasami a chaluhami, jež ztěžují plavbu především malým lodím.
V další části této oblasti je podmořský terén naopak velmi členitý, vedle ostrovů se vyskytují hluboké mořské příkopy a podmořské vápencové útvary. Především podmořské jeskyně a dlouhé tunely se v době přílivu a odlivu stávají příčinami vzniku velkých vírů a vln, které mohou potopit nebo poškodit malé plavidlo.
Zvýšený zájem veřejnosti zákonitě přitahuje senzacechtivé novináře i osoby, které ve snaze o vlastní zviditelnění poskytují falešné nebo zkreslené údaje.
Vysvětlení přirozenými příčinami
Určitou část výše uvedených úkazů lze vysvětlit přítomností velkého množství hydrátu methanu na mořském dně, kde je díky vysokému tlaku vody udržován v pevném stavu. Občas se však oddělí část této stlačené látky a zvolna vystupuje hladině. Jak klesá tlak okolní vody, začíná se hydratovaný methan přeměňovat na plyn, takže při dosažení mořské hladiny jde o obří bublinu tohoto plynu o průměru i několika set metrů. Pokud by nad takovým místem proplouvala loď, mohla by se náhle bez varování potopit díky snížené hustotě vody, případně by mohlo dojít k explozi uvolněného plynu iniciovaného nějakým ohněm na lodi nebo elektrickou jiskrou. Stejný osud by mohl potkat i menší letadlo, které by vlétlo do oblasti koncentrovaného plynného methanu s odlišnou hustotou než má vzduch. Navíc je methan nedýchatelný a lidé by se v kritické oblasti začali okamžitě dusit.
Značně rozmanitý charakter mořského dna a častý výskyt silných větrů mohou vést ke vzniku obřích vln o výšce několika desítek metrů, které by snadno a velmi rychle zničily zvláště menší plavidlo. Také podmořské sesuny dna mohou být příčinou vln tsunami s ničivými účinky.

Spekulativní vysvětlení
Jedním z často uváděných vysvětlení je setkáni s UFO a návštěvy kosmických lodí cizích vesmírných civilizací, které unášejí lidi pro výzkumné účely. Je pravda že počet hlášení o pozorování UFO z této oblasti je statisticky vyšší než z okolních částí USA nebo Mexika. Existuje i domněnka, že mimozemšťané mají v hloubce zdejšího moře svoje základny, z nichž UFO startují na průzkumné lety, což prý vysvětluje často uváděné pozorováno podmořských světel různého tvaru často v pohybu.
Příznivci parapsychologických vysvětlení tvrdí, že v této oblasti existuje okno do jiné časoprostorové dimenze, kam mohou mizet pohřešované lodě, letadla a lidé. Vysvětlují tím i občasná hlášení o podivných časových posunech pozorovaných posádkami letadel nebo hlášení o zmizení letadla z obrazovky radaru a jeho opětné objevení po nevysvětlitelně dlouhé době.
Dalším vysvětlením je tvrzení, že místě bermudského trojúhelníku se rozkládalo území zaniklé vyspělé civilizace, například bájná Atlantida. Některá energetická zařízení prý mohou být stále ještě v provozu a občas způsobovat hlášené elektromagnetické anomálie nebo jsou původci tajemných podmořských světel.

Mír zachrání několikdesítek milionů životů aneb svět v číslech

26. května 2007 v 12:40 | Kejtyna |  ׎ivot×Smrt×
Dnes mi došly materiály, které jsem si objednala ke kampani Česko proti chudobě. Je to opravdu zajímavý. Nechci to tu moc rozebírat, ale zajistila jsem, že kdybychom zrušili všechny válečné konflikty a zbraně, ušetř íme životy nejen potencionálním válečným obětem, ale i chudým lidem.
Jak?
1ponorka =jídlo na 1 měsíc pro 53 000 000 dětí =70 000 000 očkovaných dětí
"Chudoba není něčím, co se prostě "jen tak děje", jako třeba déšť. Naopak. Je to něco, s čím se dá za poměrně krátký čas leccos udělat "
Jeoffrey D. Sachs, ředitel Projektu tisíciletí OSN

Argema - Černá růže

24. května 2007 v 20:54 | Kejtyna |  ×Hudba×
Já sáhnul až na dno
už tyhle stoly znám
a za každou chvilku zapomnění
všechno co mi zbylo dám.
Proto saju a tančím
noční bary zavírám,
že mi vlastně vůbec nechybíš sám sobě nalhávám.
pyšný a chladný
možná byl jsem jako stín
jako černá růže v trní na tom zámku ospalým.
v té košile jsi spávala to je tím posledním
co po tobě tu zbylo co voní tělem tvým

Žár cítíš černá růže uvadá
na prah pýcha v rukou hoří
mezi prsty propadá
sám bloudíš nocí slzy ukrýváš
pro košilky s její vůni
hlavu k spánu ukládal.

Viděl jsem světlo na konci tunelu,
já cítil teplo po letech mrazů.
Snad byl to sen,
jak byla v noci tma,
do tvých ruk bez lásky,
kruté být probuzen.

Zaostřeno na hlodavce

24. května 2007 v 19:08 | Kejtyna |  ×RADY:Jak získat a udržet...×
Tak tohle jsoumoji dva miláčci:
Křečík Gaius Julius Caesar
a můj Mazlík
Nebojte, nebude to článek o mých domácích miláčcích, ani o jiných zvířátkách. Chtěla bych se zamyslet nad tím, proč právě oni.
Proč právě oni jsou domácími mazlíčky? A proč třeba takové bílé myšky o nicméně půvabné skončily na pokusech v laboratořích? Nebo vezměme si takové morče - tady je chováme jako úžasné miláčky, ale třeba v takovém Peru je normálně pečou a jedí jako my tady slepice. Takové pečené morče je jejich místní specialita.
Zajímalo by mě, čím to je. Taky bych ráda věděla, proč se ty malé potvůrky - křečci - chovají v klecích. Jinde běhají svobodně. Stejně tak pískomilové a spousta dalších.
Nevím, snad se o to také zasloužil někdo z těch slaných kolonizátorů Ameriky.

Nice dark/ darkness

22. května 2007 v 23:26 | Kejtyna |  ×Obrázky×

O Atlantidě

22. května 2007 v 12:01 | Kejtyna |  ╬Tajemno╬
Na jednom blogu jsem narazila na článek o Atlantidě. Sice jsem autorku pěkně sjela za obsah blogu (kdo ví, od koho jsem to tu pochytila, co? ) ale vcelkuý mě to téma zaujalo. Vzpomněla jsem si, když mě s bratrem, když jsme byli malí vzala mamka na takový dobrý animák o Atlantidě.
Kolem bájmi opředené Atlantidy je toho spousta. Atlantida je legendární kontinent, na kterém měla sídlit vysoce vyvinutá civilizace, kterou zničila mohutná přírodní katastrofa přibližně v roce 9600 př. Kr. Přestože existence tohoto kontinentu nebyla nikdy přesvědčivě potvrzena, vedou se dodnes debaty o její existenci a možné poloze. Jediným zdrojem informací jsou Platónovy spisy, v nichž popisuje atlantskou kulturu, státní zřízení a polohu; měla ležet někde za Herkulovými sloupy (dnešní Gibraltarský průliv).
Nevím, zda existence tohoto fiktivního světa bude někdy´dokázána. Odborníci se domnívají, že že také Atlantida mohla nacházet v dřívější Tróji, Černém moři či Sardinii.Mezi další uvažované lokality patří ve Středomoří Malta (zde na základě rýh u Clapham Junction) a Kypr, v Atlantském oceánu pak například Irsko, ostrovy Karibiku nebo Azorské ostrovy.

Něco ze základních věcí

21. května 2007 v 22:29 | Kejtyna |  ×Náboženství×
Již jsem se jednou zmiňovala o tom,že já se nemohu považovat za buddhistu. Proto nejsem ani kovaná ve těchto pravidlech, ale velmi se buddhistům obdivuji.
V páli síla, v sanskrtu šíla je indický termín používaný v hinduismu a buddhismu, který je do češtiny většinou překládán jako morálka nebo etika. Vychází z úmyslu nepůsobit druhým bytostem utrpení. Nejedná se jen o soustavu zákazů určitého špatného nebo neprospěšného jednání učiněného tělem a řečí. Ale šíla také znamená, že v každém okamžiku je přítomno čisté vědomí a záměrné sebeovládání nespáchat neprospěšný čin přicházející v úvahu a s tím současně vyvstávající rozhodnutí.
V buddhismu šíla tvoří první ze tří částí duchovního tréninku - známý trojlístek morálka, soustředění, uvědomění (v páli síla, samádhi, sati). Tvoří tak základní předpoklad dalšího duchovního rozvoje. V rámci ušlechtilé osmidílné stezky zahrnuje tzv. pravou řeč, pravé jednání a pravé živobytí. Šíla je také druhou páramitou (Ctností), což je morální čístota v činech, slovech a myšlenkách a její dovedení k dokonalosti je předpokladem realizace buddhovství.
Šíla také tvoří jednu ze tří částí často používané formulky "dána, síla, bhávaná", která ve zkratce vyjadřuje praktický aspekt buddhismu (dobročinnost, mravnost a pěstování mysli), a spolu s nimi patří mezi deset Záslužných činů (puňňa kirija vatthu).
Dasa-síla je deset zásad platných pro buddhistické mnichy:
  • nezabíjení živých bytostí
  • nepřivlastňování si toho, co nebylo darováno
  • cudnost (celibát)
  • nelhaní
  • nepožívání opojných látek
  • nepožívání jídla po poledni
  • zdržení se tance, zpěvu, hudby a divadla
  • nepoužívání voňavek, líčidel, ozdob, šperků, krásných oděvů, atd.
  • nepoužívání luxusních lůžek
  • nevlastnění pěnez, zlata ani stříbra
Tak alespoň tohle je důvod, proč bych já nemohla být buddhistkou. Kromě toho že nezabíjím živé bytosti a nikdy nevlastním peníze to vůbec nesplňuju. Ach jo...

Sifilida

20. května 2007 v 12:00 | Kejtyna |  ×Zdraví×
Lidi, víte,co se oběví po vyhledáání obrázků "sifilis"? Mě to našlo toto:
A pod tím byl titulek:
Tohle není příšera z Elm Street, to je oběť sifilidy
Hrůza! Ještě se k pohlavně přenosným nemocem vrátím. Tak bacha!

Romeo and Juliet

18. května 2007 v 23:10 | Kejtyna |  ♥Láska♥
Shakespeare. Prostě klasika. I v dnešní době často skloňovaná ústřední dvojiceWildovy stejnojmené hry. Píší se o nich písně, uvádějí se v knihách, točí se o nich filmy, leccos se k nim přirovnává.
Když se řekne věčná láska každému se snad kromě Jacka a Rose z Titaniku vybaví právě Romeo a Julie. Já sama "Šejkspíra" párkrát četla a i teď, abych se náhodou v něčem nesekla, mám tu bichli na klíně.
Takovou lásku, jako je ta Shakespearovská asi v dnešní době nenajdete. Dnes je to samý sex, drogy a násilí. Šak to znáte. Myslím, že bychom si mohli vzít i teď, po 415 letech vzít z her(které se ještě mimochodem hrají) tohoto angličana příklad. Nemyslím ani v užívání archaických výrazů ani e by každá čtrnáctka měla prahnout po tom, najít si osudovou lásku, přijít o pannenství, stát se něčí manželkou, vdovou a nebožtíkem ve velmi krátkém úseku a ani v tom že bychom si měli pokládat takové banální otázky jako je ,,Být, či nebýt? " (to be or not be?). [BTW odpověď je snad jasná. ovšemže být.]
Chtěla jsem tím říct to samé co tehdy Will. On to řekl krásně, já to jen shrnu. Stejně to nejde popsat. A kdo ten příběh nečetl, běda mu! Protože ta láska a věrnost o které vypráví je....nepopsatelná. Ku příkladu nezapomenutelná balkónová scéna, kterou zná snad každý Ach Romeo, Romeo! Proč jsi Romeo? Své jméno zapři, odřekni se otce......co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně.... a pak ta dojemná scéna v hrobce...líbilo se mi jak Paris ještě co je zabit prohlásí: Jsem zabit. =D to se povedlo.
Takže příběho lásce, krvi, boji, nenávisti, vášni a smrti. Každopádně to stojí za přečtení.

Proč se posílá do prdele?

18. května 2007 v 21:38 | Kejtyna |  ×Úvahy×
Nevím jak začít. Tak nejprve omluvou. Asi bych se měla omluvit, že místo písmena R nepíšu hvězdičku , ale za 1. ji na tomle výdobytku moderní techniky nemohu najít a za 2. už by to nemělo takový ráz. Vím, že to z etického hlediska zcela nepřípustné, ale vy to na mne neřeknete, že ne?
Nejprve jsem chtěla napsat takový článek o přátelství, ale jakmile jsem otevřela e-mailovou schránku, věděla jsem, že dnešní článek bude o něčem jiném. Došel mi řetězák v prapodivném a mě neznámém formátu (.pps , čert ví co to je...) takže se mi nepodařilo jej otevřít. Ale co vm je, že nesl velmi výstižný název: Proč lidi posílají do prdele? Jistě, sama bych odpověď na tuto otázku nenašla, ale netrvalodlouho a voici!
Proč jít do Prdele?
Protože tam patří každý!
Anebo trošku jinak? Zeptejte se sami sebe - vážně jste sem (do prdele) ještě nikdy nikoho neposlali či sem ještě nikdo neposlal vás? Určitě ano. No a tak jste tady!
Pořád to nechápete? To je jedno...
A nebo ještě jinak:
Odtud zajisté v pravém slova smyslu vypuknuvší popularita slova prdel, které lid ihned přijal za své, ač ovšem zde nanesené vztahy a afinity cítil pouze temně a nejasně. Jak jinak statické a goticky vyzáblé, přísně sevřené, nevýznačné slovo řiť! Není divu, že bylo životnějším a výraznějším slovem prdel v metropoli a okolí vytlačeno, odsouzeno k živoření ve vzdálených provinciích, a to právě na rozhraní století šestnáctého a sedmnáctého, kdy i k nám zavítává a zavívá duchovní vichr baroka, již po delší dobu zvučící ve věžovích pokročilejší Evropy západní... Dva fízlové chtějí zašmelit pražskou Nerudovku jako rodiště Pabla Nerudy. Docent Bulánek píše odborné pojednání o prdeli jako výtvarném principu barokním. Slovensky hovořící Indián vzedme náboženské vášně.
- citace z knihy La calle Neruda a čerpno z prdel.cz
Je to rozhodně velmi zajímavé, avšak já se domnívám, že k vzniku vulgarismů se nedopátráme. Jen jsem na to chtěla poukázat jelikož mnoho lidí přidalo "doprdele" do svého každodenního slovníku.
P.S. Při tom pátrání po vzniku slova jsem narazila na 1. vietnamský internetový obchod. Jako nic moc, ale pro pobavení stačí.

Turbo - Smutek bláznů

18. května 2007 v 16:18 | Kejtyna |  ×Hudba×
Ani nevíte,jak mě mrzí, že to nemám jako mp3 ke stažení. Jenomže tenhle song máme akorát na desce z roku raz dva a taksi do laptopu přetáhnout nejde...
Marně hledáš v poušti stín
Máš se setkat, nevíš s kým
Vidíš cestu nekonečnou
Za ní strom, jen strom

Smutku bláznů
Žkavý slunce nad hlavou

Potácíš se únavou
Vidíš cestu nekonečnou
Za ní strom
Ten strom
Smutku bláznů,
za ní strom , ten strom
Smutku blázn ů, smutku bláz nů ,
smutku bláznů

V očích s fata morgánou
Pokoušíš se další kus hnout
Každý pohyb namáhá
Vidíš ho stát před sebou
Ten tvůj strom
Ten strom
Smutku bláznů, ten tvůj strom,
ten strom, smutku bláznů
Smutku bláznů

Tušíš, že jste poslední
Poslední člověk i strom
Možná až se rozední
Zůstane tu už jenom on
Jen on
Ten strom
Pomník bláznů
Jenom on
Jen on
A smutek bláznů

Jó děvče, takový je život

16. května 2007 v 21:38 | Kejtyna |  ׎ivot×Smrt×
To jest věta, která mě neuvěřitelně prudí a vždycky mě zvedne z židle. Ku příkladu tady někomu vykládám o hrůzách světa a ten dotyčný si jen povzdychne: ,,To víš, to je život. " Tím vlastně nepčímo říká, že já s tím stejně nic nenadělám, tak proč se tím zabývat že?Asi má pravdu, já s tím nic nenadělám, když tu ztrácím čas se zbytečným člověkem. Ale tu nejde jen o lhostejný přístup k věci.
jde o to, že nikdo z vás, nikdo z vás, co čtete tenhle článek neznáte život. O životě jsem četla mnoho avšak si nemyslím, že někdo, kdo psal všechny ty "výstižný " citáty, střílel od boku. Nikdo nezná život, a já to neodsuzuju. Ale promiňte mi, hrát si na bůhví koho a poučovat mě že "takový je život" je poněkud příliš. Skvěle to vystihl člověk, jenž poprvé vyřknul:Když ti někdo řekne "život je těžký", zeptej se ho, s čím ho srovnává. Já s ním naprosto souhlasím. A podle čeho soudíte, že život je zrovna takový?
Je to stejné, jako když si ledé stěžují, že mají nedostatek času. Jak si čas zorganizujete, tolik jej máte. A když mne odbydete slovy ,,nemám čas" je mi jasné, že nemáte čas na mě. Čas závisí na prioritách.
Já život neznám. Snad znám zlomek svého života, ale....Víte co lidi? Starejte se o svý malicherný problémy a nesuďte život. Může se vám taky stát, že až za mnou přijdete, jen porčim rameny, dramaticky nadzvihnu obočí a vzdychnu si: ,,Vždyť to znáš. Takový je život..."
Trocha citátůo životě (pro inspiraci)
  • Dobrých dnů není málo. Prožít šťastný život však přesto není snadné.
  • Člověk prochází přítomností se zavázanýma očima. Smí pouze tušit a hádat, co vlastně žije. Teprve později mu odvážou šátek z očí a on, pohlédnuv na minulost, zjistí co žil a jaký to mělo smysl.
  • Když si lidé naříkají na život, je to téměř vždy proto, že od něho žádali nemožné věci.
  • Život je krásný, ovšem záleží na tom, skrz jakou skleničku se na něj díváte.
  • Život je tragédie pro toho, kdo cítí, a komedie pro toho, kdo myslí.
  • Život je utrpení, nejlépe se vůbec nenarodit. Ale takové štěstí má dnes sotva jeden z tisíce.
  • Je zhola zbytečné se ptát, má-li život smysl či ne. Má takový smysl, jaký mu dáme.
  • Je lepší ztratit v životě vteřinu, než ve vteřině život.
  • Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to.
  • Nauč se slzami v očích smát, nauč se pohladit se zavřenou dlaní, nauč se rozdat všechno a nemít nic, pak poznáš, že stojí za to žít.
  • Nežijeme proto, že jsme se narodili, ale proto, abychom vychutnali každičký moment svého bytí.
  • Když jsi přišel na svět, plakal jsi a všichni se radovali. Žij tak, aby všichni plakali, až ho budeš opouštět.
Je spousta krásných citátů o životě. Ale i dost ošklivých. třeba tento: Život je jak žebřík do kurníku, krátký a posraný. Nacházím jej všude a podle mě postrádá smysl. VždyŤ skutečně žít, to je zázrak a málokdo má štěstí život skutečně užít. Každý někam spěchá, něco dělá, jí,píše, myslí, píše, jde, plave a nežije. Můžete mi odporovat,že žije při každé z těch činností a já vám odpovím citátem:
Naučili jsme se plavat jako ryby, létat jako ptáci, tak teď je na čase naučit se žít, jako lidé. Není to sice odpověď, ale mě to stačí. Zastevme se a pojďme žít. Život není krátký. Je tak dlouhý jak mu dovolíme být takovým.

Ludvig van Beethoven - Óda na radost, Pro Elišku

16. května 2007 v 20:52 | Kejtyna |  ×Noty pro kytaru×
Takže je tu další část not pro kytaru. Řadím to podle skladatelů, taakže je tu Ludvík. při kliknutí na celý článek je máte.
Ludwig van Beethoven (* pravděpodobně 16. prosince 1770; pokřtěn 17. prosince 1770 - † 26. března 1827) byl spolu s Franzem Josephem Haydnem (1732-1809) a Wolfgangem Amadeem Mozartem (1756-1791) jedním z největších klasicistních skladatelů, stojící už na hranici romantismu.
K jeho nejslavnějším dílům patří 3., 5., 6., a 9. symfonie, řada klavírních skladeb (Císařský koncert, Měsíční svit, Apassionata, Patetická, …), obrovitá mše Missa solemnis, opera Fidelio a řada dalších.
Beethoven je považován za génia, který buď přímo nebo zprostředkovaně ovlivnil celou Evropu. Protože hudebně i myšlenkově dalece předstihl svou dobu, zůstal dlouho nepochopen a někdy i neuznáván. Až pozdější generace dokázaly jeho velikost plně ocenit.

Umírá dívka, život má na vlásku, odneste léky, umírá na lásku...

16. května 2007 v 20:41 | Kejtyna |  ×Citáty×
Umírá dívka, život má na vlásku, odneste léky, umírá na lásku...

Kterak se dnešní člověk utápí v materialismu

15. května 2007 v 20:48 | Kejtyna |  ×Moje výtvory×
Tenhle článek mě napadl už ve škole. Dokonce jsem jej už začala psát, ale pak mi někdo prvděpodobně čórnul "složku na dokumenty" takže zase nic...co ale téma mi to přijde zajímavé,takže to risknu a začnu psát znova.
Materialismus je filosofický směr, který tvrdí, že jediná věc, která existuje je hmota.Tohle je sice pravda, ale další definice to směruje tak, že materialismus je názor na prvotnosti hmoty před duchem. Takže pokud to někdo nepochopil, vysvětlím.
Spousta nás se v materialismu utápí. Pociťuje touhu po hmotných věcech okolo sebe. A víte co naši touhu ještě umocňuje? Reklamy.Spousta reklam. Valí se na nás ze všech stran. Z televize, z rádia, z internetu, ze schránek, z novin, časopisů, a modní katalogy jsou toho plné. Vyjdeme ven a co vidíme? Billboardy. Dokonce už jsem viděla i reklamu na Mountfield vlající za letadýlkem. A jak se té salvě ubránit? Asi nijak. Podlehnout. Vzít auto, naplnit peněženku, nacpat do nšj rodinu a vyrazit do ´Tesca nebo kam. Dokonce i můj pětiletý bráška se mi snažil (asi jako vlezlý podomní obchodník) prodat semínka pampelišek vkusně zabalená do igelitové tašky bůhví od čeho.
Co tím chci říct? Vlastně ani nevím. Prostřednictvím každého článku chci něco říct, ale teď chci spíš na to poukázat, zamyslet se. Víte buddhisté (já sama se nemohu a ani neodvažuju považovat za buddhistku, ale buddhismus sám o sobě se mi líbí) právě materialismus neuznávají. Podle nich totiž z materiálního bohatství budete mít jen chvilkovou radost, narozdíl od toho duchovního. To mi připomíná jeden článek, co jsem četla, jak žene má radost z koupeného oděvu do té doby,než si jej donese domů a uloži do police. Pak snad ještě když si jej poprvé veszme na sebe, ale to jen tak na okraj.
Kvůli věcem se člověk trápí. Závidí, chce je mít a když to vezmem s nadhledem, tak i zabíjí (o co asi jinak jde těm maníkům v amerických detektivkách, jak vraždí kvůli penězům. Tak co jiného by si za ně asi koupili, co?).
Víte, my toho máme mnoho a nevážíme si toho. Nechci tady kázat, je to úvaha. Ale mluvím z vlastní zkušenosti, páč já dřela půl roku na laptop "jako kůň" a teď už to beru jako samozdřejmost. Ano, je to tak. Luxus tady máme! Všíchni dohromady a každý sám za sebe! =D
Když jsem viděla, jak má matka balí spodní prádlo pro mou adoptovanou "sestru" do afriky s tím, že tam TAKOVÉ ZÁKLADNÍ VĚCI nemají, celkem mě to zarazilo. Tady máme karajkové, nohavičkové, klasické, tanga a co teprve ty barvy a materiály....a tam nemají. Prostě nemají nic. Představte si, tam chýše ze dřeva a hlíny a o pár tisíc kilometrů dále - mrakodrapy.
Ale to už fakt odbočuju. ALe zamyslete se nad tím!