O bolesti

21. dubna 2007 v 16:44 | Kejtyna |  ×Moje výtvory×
Tenhle článek jsem vlastně v duchu začala psát už když jsem hrála zápas ve volejbale. Napadlo mě, že člověk postupně otupí, a bolest už ani necítí. Není tak tomu jen u volejbalu, kde za chvíli používáme otupělé paže jako zbraně, ale na bolest si za chvíli každý člověk zvykne.
Ano, mířím tím někam. Co bolest v srdci? Podvod a zrada? Často je psychická bolest "bolestivější" než ta fyzická. Ještě jsem však vůbec nepřišla k tomu, kam jsem mířila od začátku (a kupodivu mělo to nějaký směr). Ctěla bych najít odpověď na otázku, zda je to vůbec správné, když si člověk na tu bolest de facto zvykne.Přijde mu to samozdřejmé (narážím na to, jak spolužačka mlátila prstem o stůl a smála se, že ji to nebolí) a ani ji tak nevnímá.
Nevím, asi bych toto uzavřela, ještě bych však poznamenala, že fyzické rány se hojí rychleji než ty psychické...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 marrrtinka marrrtinka | Web | 21. dubna 2007 v 18:59 | Reagovat

To je zajímavý, vlastně máš pravdu. Myslím, že je dobrý, když je člověk odolnější vůči bolesti. Určitě si plně uvědomí, že takhle by to být nebylo (myslím teď psychickou bolest), ale zároveň ho to tolik netrápí. Takže je vlastně plně uvědomělý, jenom ho to tolik nebolí.

2 Kejty>>marrrtinka Kejty>>marrrtinka | 21. dubna 2007 v 22:04 | Reagovat

jsem ráda, že se nad tímtakhle zamýšlíš (a že ty články nepíšu zbytečně:))) Snad máš pravdu,stou odolností vůči bolestem. Jenom mi třeba přijde neuvěřitelný, jak strašně samoždřejmě berou lidi nemoc, kterou mají vrozenou, třeba leukémii, a žijí s tím, že vědí, že zemřou.berou to jako samozdřejmost. to mě zaráží...

3 marrrtinka marrrtinka | Web | 22. dubna 2007 v 9:02 | Reagovat

No tak zezačátku to asi jako samozřejmost neberou, ale pak už se s tím smířej. To já to docela chápu, to je jako když já jsem jako malá vůbec nechtěla do školky a vůbec se mi tam nelíbilo, ale nakonec jsem si taky zvykla. Každej si zvykne...

4 marrrtinka marrrtinka | Web | 22. dubna 2007 v 9:03 | Reagovat

Jo a dík za účast v bleskajdě, až budou diplomy, ozvu se ;)

5 Kejty>>marrrtinka Kejty>>marrrtinka | 22. dubna 2007 v 10:42 | Reagovat

jasně že si člověk zvykne na všechno.....ale z ptačí perspektivy to vypadá hrozně......představ si, že i otroci si zvykli na svůj životní úděl. copak všechno může být jen SÍLA ZVYKU?

6 marrrtinka marrrtinka | Web | 22. dubna 2007 v 13:35 | Reagovat

Jo, zní to divně, ale myslím, že může. Četla jsem jednou takovej článek, kde se psalo o jedný křovácký vesničce někde v Kongu, myslim. No a prej ti obyvatelé patří mezi nejšťastnější lidi na světě. Je tam spousta nemocí a obrovská úmrtnost, ale ti lidé mají skvělej pohled na svět a v tom to je. Myslím, že každej může z velké části ovlivnit to, jak se cítí.

7 Kejty>>marrrtinka Kejty>>marrrtinka | 22. dubna 2007 v 20:38 | Reagovat

tyjo.............pozitivní pohled na svět. a vo tom to je....ti lidé toho moc nechtějí a taky moc nedostávají, tak nejsou zklamaní. Ta tvá poslední věta zní jakonějakejuřenej citát "každý může z velké části ovlivnit to,jak se cítí..." toje ono.mít pořád důvod se usmívat. asi začínám být sentimentální, za chvílu budu jako dlchodkyně polemizovat o starých dobrých časech :))

8 marrrtinka marrrtinka | Web | 23. dubna 2007 v 16:01 | Reagovat

Jojo taky si někdy připadám jako důchodkyně polemizující o ničem, ale když mě to baví, tak proč ne :D

9 Kejty>>marrrtinka Kejty>>marrrtinka | 24. dubna 2007 v 18:59 | Reagovat

to jo no...hlavně že tě to baví :)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama