Poslední (?) sbohem...

19. ledna 2007 v 20:39 | Kejtyna |  ×Moje výtvory×
Lačnýma očima hledím z okna, Vzpomínám na ty krásné chvíle...
Ptám se proč? Jsem hloupá, dělám z toho velkou věc. Nedorazil. jednoduše nepřišel. Ach... Snad se mi podaří na něj zapomenout...činnost o kterou se pokouším až pčíliš dlouho.
Sleduji kapičky deště, jak v nepravidelných intervalech dopadají na sklo. Ty kapky mi připomínají slzy, které jsem pro něj uronila. Bylo jich mnoho. Příliš mnoho.
Už nikdy! Nikdy více. Nikdy více pro něj plakat nebudu. On si to nezaslouží, abych se pro něj tak trápila. Tmavá oblaka vypadají jako všechen ten zármutek, co mi po tu dobu co jej znám, proplouvá srdcem. I teď mne u toho místa bodne, když objevím na lavici velké srdce, početní znaménko + spojuje jaho jméno, se jménem jiné dívky...A za těmi mraky prosvétá světlá obloha, příslib radosti. Ne příslib. Vzpomínku. Tělem mi jako rána projede ve chvílích vše. co jsem s ním prožila. A už nikdy více.
Už nikdy více se s ním líbat nebudu, nebudu pro něj plakat, nabudu pro něj tesknit, radovat se s ním.
Zmiz prosím z mého života. Bolí to , ale zmiz. Nechci se trápit. Tak už kruci zmiz! Vypadni! Neotáčej se, neomlouvej se a jdi. Prosím nevracej se a nepůsob nám oběma další bolest. Já už bych to znova nedokázala...
Promiň. Promiň za to vše a...sbohem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama